Divadelní fakulta AMU si dovoluje pozvat všechny zájemce o ukrajinské divadlo. Dva přednáškové bloky z historie a současnosti ukrajinského divadla se uskuteční ve čtvrtek 2. června 2022 v Hallerově sále na DAMU.
Divadelní fakulta AMU zve na přednášky svých ukrajinských kolegů, přednášky se konají v ukrajinštině s konsekutivním překladem do češtiny a jsou rozděleny do dvou bloků:
10.00-11.30 h.
„Koryfejovo divadlo“: dědictví ukrajinského divadla 19. století a současné divadelní postupy…
Roman Lavrentij, odborný asistent Katedry divadelních studií a herectví Fakulty kultury a umění Národní univerzity Ivana Franka ve Lvově; Sofiia Rosa-Lavrentij, odborná asistentka Katedry divadelních studií a herectví Fakulty kultury a umění Národní univerzity Ivana Franka ve Lvově.
Jakou vizuální představu máme, když mluvíme o „klasickém ukrajinském divadle“? Není toto stereotypní vidění úspěchů národního divadla pouze v souřadnicích „lidového“, etnografického a „mravoučného“ umění – součástí jasně vymezeného koloniálního diskurzu?
Jak se odkaz „koryfejského divadla“ stal „kamenem úrazu“ a zároveň – „zdrojem síly“ pro další rozvoj ukrajinské kultury?
Jak důležitá je kontinuita ukrajinských divadelních tradic 19. století v moderním divadelním procesu Ukrajiny.
11.30-13.00 h.
Les Kurbas jako tvůrce ukrajinského avantgardního divadla
Yana Partola, docentka, děkanka Divadelní fakulty Charkovské národní univerzity umění I. P. Kotljarevského.
Prudká modernizace ukrajinského divadla v prvních desetiletích 20. století a role osobnosti ukrajinského režiséra-reformátora, pedagoga, organizátora divadelního procesu Lese Kurbase (1887-1937).
Kurbasův vzorec: „návrat přímo do Evropy a přímo k sobě samému, bez prostředníků a bez autoritativních vzorů“ – jako cesta k osvobození národního divadla z koloniální závislosti. Zkáza nezávislého umělce v totalitním systému SSSR.
Umělecký, praktický a teoretický odkaz Lese Kurbase a jeho role pro dnešní ukrajinské a světové divadlo.
14.00-15.30 h.
Loutkové divadlo současné Ukrajiny: myšlenky, vize, hledání
Olha Dorofejeva, docentka na katedře divadelních studií Charkovské národní univerzity umění I. P. Kotljarevského.
Loutkové divadlo na Ukrajině již více než deset let vykazuje silnou národní školu a otevřenost k experimentům. Jaké trendy se v této oblasti v posledních letech rozvinuly a kteří z tvůrců představují nejzajímavější fenomény tohoto procesu? Jakými změnami procházejí divadla během války a o jakých perspektivách sní?
15.30-17.00 h.
Formování, hlavní etapy a výzvy národní divadelní školy na Ukrajině v 19. – počátkem 20. století
Oleksandr Klekovkin, profesor, práce pro Ústav pro výzkum moderního umění Národní akademie umění na Ukrajině (Kyjev).
Hlavní etapy formování divadelní školy na Ukrajině (vědecké metody v divadelní vědě, metody výchovy herců a režisérů) – od zahraničních (polských, ruských) škol v XIX. století – až po národní divadelní školu a zvláštnosti jejího rozvoje ve XX. – počátku XXI. století.
ANTONÍN HEYTHUM
Vlasta Koubská, Radomíra Sedláková
Antonín Heythum (1901-1954) byl výjimečnou a výraznou osobností výtvarné kultury v meziválečném Československu a později v USA. Významně zasáhl do několika oborů (scénografie, architektura, nábytek, průmyslový design, pracoval jako vysokoškolský pedagog), avšak jeho tvorba byla dosud zpracována zlomkovitě, bez širšího kontextu, izolovaně a s omezením pouze na některé obory. Přípravě knihy předcházelo pečlivé zmapování jeho rozsáhlého mezioborového díla v archívech na českém i americkém území s cílem popsat a zhodnotit jeho přínos pro všechny zmíněné oblasti. Pečlivě je popsána rovněž jeho spolupráce s významnými umělci (Man Ray, Erwin Piscator, Max Ernst, Marcel Duchamp, Frederic Kann atd.) a jeho výstavní aktivity probíhající ve více než šedesáti místech Evropy a USA. Knižní monografie vychází v česko-anglické jazykové mutaci. Publikace obsahuje úplný soupis inscenací Antonína Heythuma, rejstřík a resumé. Text doprovází bohatý obrazový materiál z rodinné pozůstalosti, českých a amerických sbírek (plány, kresby, scénické a kostýmní návrhy, fotografie, rukopisy) a poznámkový aparát.
Nakladatel: Institut umění – Divadelní ústav
Jazyk: čeština, angličtina
ISBN: 978-80-7008-456-4
Rok vydání: 2022
Počet stran: 444
Publikace je dostupná na našem e-knihkupectví Prospero.
Teatrologická společnost a Kabinet pro studium českého divadla si vás dovolují pozvat na přednášku Pavla Himla: Proti vášním, nemravnosti a revoluci. Policejní dohled na divadlo na přelomu 18. a 19. století
čtvrtek 19. května od 17:00 v IDU (Nekázanka 16)
a zároveň on-line přes Zoom
To, že divadelní reprezentace může být společensky subverzivní, nás nepřekvapuje; od středověku je toho dokladem karneval. Historiograficky lépe zachytitelná a v poslední době hojně studovaná je regulace textů, včetně textů divadelních, v podobě cenzury. Na přelomu 18. a 19. století se kamenná divadla demokratizovala a získávala větší veřejný vliv. Přednáška se zaměří na úřední, především policejní regulaci divadelní praxe včetně reprezentací příležitostných. Nepůjde v ní ani tak o jednotlivá nežádoucí textová místa, pojmy či osoby, jako spíše o snahu utvářet i prostřednictvím divadla kultivovaného, uměřeného a se státem loajálního občana.
Pavel Himl je docentem historie na Fakultě humanitních studií UK. Vedle studia okrajových společenských skupin v raném novověku se v poslední době zaměřuje na kulturní dějiny správy v době osvícenství a formování sekulární veřejné morálky v první polovině 19. století. Jeho poslední knihou je monografie „Pozorovat, popsat, stvořit. Osvícenská policie a moderní stát 1770–1820“ (2019).
https://www.idu.cz/
https://www.teatrologie.cz/
Další z Přednášek Teatrologické společnosti se uskuteční prezenčně v Brně na Katedře divadelních studií (místnost G01) od 17 hodin. Přednáška i následná diskuze bude probíhat v angličtině.
Unikátní příležitost seznámit se s divadelním provozem v arktické oblasti Laponska. Jak funguje kulturní instituce v nejsevernějších oblastech Evropy? Maria Sibińska je docentkou na Institutu skandinávských a finských studií Univerzity v Gdaňsku. Mezi její výzkumné zájmy patří severské divadlo a drama se zvláštním zaměřením na etnickou a menšinovou problematiku, nejednoznačnost identity a ústní tradice. Publikovala také knihy a články o norské literatuře, historii severského divadla (např. o divadelní tradici Ludviga Holberga) a laponské kultuře. Ve své přednášce nastíní historii divadla Beaivváš Sámi Našunálateáhter a představí sámské i nesámské inspirační zdroje, na kterých tato moderní instituce funguje.
středa 9. listopadu 2022 | 17.00 h | Brno
KDS, FF MU, Gorkého 57, Brno, vstup volný
ZOOM
https://cesnet.zoom.us/j/95549615862?pwd=MlY4cmp2WWs1bmhvSkNTNjQ2cmpKQT09
Meeting ID: 955 4961 5862
Passcode: 417362
Ve dnech 11.-13. listopadu 2022 se na Divadelní fakultě AMU odehraje symposium věnované odkazu ruského herce, režiséra, divadelního reformátora a zakladatele slavné metody výchovy herectví Konstantina Sergejeviče Stanislavského.
Během symposia se na DAMU setkají divadelní vědci, výzkumníci, pedagogové i praktičtí divadelníci z různých koutů světa, aby ve svých příspěvcích a workshopech seznámili (nejen) s nejnovějšími poznatky výzkumu Stanislavského hereckého Systému. Program symposia nabídne také panelovou diskusi věnovanou absorpci vlivů Stanislavského na Ukrajině. Symposium je realizované ve spolupráci se Stanislavsky Research Centre Univerzity v Leedsu a platformou The S Word, která se podílí na organizaci prestižních konferencí po celém světě.
Organizací symposia The S Word: Stanislavsky’s Last Words DAMU navazuje na dvě předešlé konference, které jsou výsledky dlouhodobé výzkumné spolupráce zmíněných institucí. Tou první byla Merging Methodologies (2017) zaměřená na ranou praktickou i teoretickou tvorbu Stanislavského a druhá pak Bertolt Brecht: Protiklady jako metoda (2019), která nahlížela odkaz další významné divadelní osobnosti 20. století. Symposium The S Word: Stanislavsky’s Last Words cyklus konferencí symbolicky završuje. Zaměří se na problematiku přenosu Stanislavského závěrečného výzkumu v jeho uměleckém, společensko-politickém a široce historickém kontextu. Program symposia je složen z klasických konferenčních příspěvků i z praktických dílen a podobně jako předešlé dvě události prozkoumá jednu z nejzásadnějších osobností světového divadla prostřednictvím sdílení teoretického a praktického výzkumu.
Oficiální program symposia zahájí v pátek 11. listopadu prof. Jonathan Pitches, jeden z autorů knihy The Routledge Companion to Vsevolod Meyerhold, která přináší zcela aktuální pohled na režijní tvorbu V. Mejercholda, zasazuje jeho práci do kontextu vývoje evropského divadla, teorie herectví a herecké výchovy a do obecnějších úvah o společensko-politickém dopadu divadla. Po oficiálním uvedení knihy bude následovat i autogramiáda.
Na symposiu vystoupí řada významných zahraničních hostů se svými příspěvky či workshopy.
Mezi nimi například prof. Maria Shevtsova (Goldsmiths University of London), autorka knihy Re-Discovering Stanislavsky, a prof. Sharon Marie Carnicke (University of Southern California), mezi jejíž knihy patří třeba Stanislavsky in Focus. Jeden z hlavních workshopů na symposiu povede prof. Bella Merlinová (University of California Riverside) autorka knihy The Complete Stanislavsky Toolkit. Prof. Rhonda Blairová, autorka knihy The Actor, Image and Action (Southern Methodist University), uzavře program symposia přednáškou na téma divadlo a kognitivní vědy.
Speciální panelová session věnovaná ukrajinskému divadlu
DAMU a The Stanislavsky Research Centre, včetně jeho přidružených aktivit, chtějí vyjádřit jednoznačnou podporu ukrajinským uměleckým pracovníkům, umělcům, učitelům a výzkumníkům a těm ruským praktikům a akademikům, kteří statečně a otevřeně odsoudili kroky vlády Ruské federace při jejím nevyprovokovaném útoku na ukrajinský lid. Program symposia The S Word: Stanislavsky’s Last Words proto nabídne i speciální panelovou session zkoumající Stanislavského vliv na vývoj ukrajinského divadla.
https://stanislavskyslastwords.amu.cz/index.html
Teatrologická společnost, Kabinet pro studium českého divadla IDU a Katedra divadelních studií FF MU Brno si vás dovolují pozvat na přednášku
Vlasta Koubská:
Antonín Heythum: avantgardní scénograf, výstavní architekt a průmyslový výtvarník
středa 30. listopadu 2022 | 17.00 h | Praha
IDU, Celetna 17 malý sál, Praha 1, vstup volný
nebo online https://1url.cz/lrTXf
Přednáška se zaměří na uměleckou práci jednoho z nejvýraznějších scénografů české meziválečné avantgardy, Antonína Heythuma, jehož poválečná činnost dosud nebyla známa. Na základě bádání v Archivu amerického umění (Smithsonian) ve Washingtonu bylo možné vytvořit si ucelený obraz o umělcově díle. Jeho scénická práce na našem i americkém území, projekty výstavního architekta v řadě míst Evropy, účast na mnohých uměleckých výstavách, návrhy nábytku a činnost v oblasti teorie výstavnictví a průmyslového designu na amerických universitách – všechny tyto Heythumovy aktivity jsou zachyceny v nové monografii, kterou vydal Institut umění – Divadelní ústav v dubnu tohoto roku. Přednáška je věnována novým informacím ze života Heythuma i shrnutí jeho významu pro všechny zmíněné obory s důrazem na scénografii.
Doc. PhDr. Vlasta Koubská přednáší dějiny a teorii scénografie na DAMU. Pracovala v Divadelním oddělení Národního muzea v Praze jako vedoucí a kurátorka výtvarné sbírky. Podílela se na řadě výstav, je autorkou článků a monografií o českých scénografech (František Tröster, František Zelenka, František Muzika, Jaroslav Malina, Zbyněk Kolář, Otakar Schindler, Jana Zbořilová, Karel Glogr aj.)
Teatrologická společnost, Kabinet pro studium českého divadla IDU a Katedra divadelních studií FF MU Brno si vás dovolují pozvat na přednášku: Miloš Mistrík Jaques-Dalcroze, Appia a jiní v Hellerau.
středa 14. prosince 2022 | 17.00 h | Praha IDU, Celetná 17, Praha 1, vstup volný nebo online
https://us02web.zoom.us/u/kdHcyXLP8g
Meeting ID: 815 0115 1803
Passcode: 176707
V prednáške sa budeme zaoberať výnimočným umeleckým projektom, ktorý sa podarilo uskutočniť v záhradnom meste Hellerau pri Drážďanoch od roku 1909 do 1914, keď ho prerušilo vypuknutie prvej svetovej vojny. Vďaka nemeckým podnikateľom a filantropom, Karlovi Schmidtovi a bratom Wolfovi a Haraldovi Dohrnovcom, sa tam, v novej stavbe Festspielhausu, zišli za vynikajúcich ekonomických podmienok učiteľ rytmiky, Émile Jaques-Dalcroze a scénograf a divadelný reformátor, Adolphe Appia, obidvaja Švajčiari, ďalej svetelný dizajnér a výtvarník, Rus Alexander von Salzmann, nemecký architekt Heinrich Tessenow, tanečníčky a choreografky z rôznych krajín Európy, Nina Gorter, Suzanne Perrottet, Annie Beck, Mary Wigman a ďalší.
V Hellerau uskutočnili umeleckú syntézu pohybovej rytmiky, hudby, choreografie, scénografie, drámy a herectva v jeho tanečnej, pantomimickej, aj činohernej podobe.nNiekoľkoročné obdobie tvorby tejto skupiny nadaných ľudí prinieslo neopakovateľné scénickéndiela, ktoré významne prispeli k formovaniu režijného umenia a k posunu divadelnej estetikynsmerom k moderne a avantgarde 20. storočia.
Prof. PhDr. Miloš Mistrík, DrSc., nar. 1953 v Bratislave, pracuje v SAV. Napísal knihy z dejín európskej réžie a herectva (Jacques Copeau, Adolphe Appia, Max Reinhardt, Émile Jaques-Dalcroze), ako aj zo slovenského divadla a drámy (Slovenské divadlo v 20. storočí, Slovenská absurdná dráma, Aj dráma je len človek… a viaceré iné). Prednášal na VŠMU v Bratislave, AKU v Banskej Bystrici, UCM v Trnave a Sorbonne Nouvelle v Paríži.
foto: Skúška Orfea a Eurydiky, Festspielhaus Hellerau 1913
Teatrologická společnost, Kabinet pro studium českého divadla IDU a Katedra divadelních studií FF MU Brno si vás dovolují pozvat na přednášku Agáty Kravčíkové: Dělnické ochotnické divadlo na Ostravsku 1890 až 1938.
25. 1. 2023, 17:00 – 18:30
Přednáška proběhne v IDU, pobočka Nekázanka 16, a zároveň přes Zoom, odkaz zde:
https://1url.cz/@prednaska_kravcikova
Meeting ID: 875 7563 2092
Passcode: 392505
Přednáška posluchače zavede do Ostravy konce 19. a první třetiny 20. století. Neodmyslitelnou součástí tohoto průmyslového regionu byla dělnická populace, nacházející obživu v místních dolech, hutích a dalších továrních provozech. S rozvojem dělnického spolkového života, postupným krácením pracovní doby ale i díky kultivační práci místních elit se mezi ostravským dělnictvem začal šířit zájem o ochotnické divadlo. To sice vycházelo z měšťanského prostředí, obsahově však nejednou sloužilo k šíření socialistických ideologií a ztvárnění sociálního tématu. Dělnická divadelní praxe nesloužila pouze politické agitaci; mnohdy se v ní projevovaly zažité postupy vycházející ještě z tradic lidového divadla, do kterého promlouvaly novější trendy 19. a počátku 20. století, směřující k nacionalizaci, regionalizaci a komercionalizaci české kultury.
Mgr. Agáta Kravčíková, Ph.D. je absolventkou Filozofické fakulty Ostravské Univerzity. Zabývá se sociálními a kulturními dějinami dělnictva v regionu Ostravska a Karvinska s primárním zájmem o dělnické divadlo, oslavy 1. máje či hornické kolonie. Pracovala ve Státním okresním archivu Karviná a v současnosti je zaměstnankyní Vojenského historického archivu v Praze.
Teatrologická společnost
Kabinet pro studium českého divadla
Katedra divadelních studií MU
Kabinet pro studium českého divadla IDU a Regionální muzeum v Mikulově zvou na Letní teatrologické sympozium, které se uskuteční 29. – 30. 7. 2021. Sympozium se koná v rámci Divadelního festivalu Mikulov – Moravský Parnas Johanna Georga Gettnera.
Institut umění – Divadelní ústav mapuje v rámci své výzkumné činnosti další oblast českého profesionálního tance. Studie Taneční kariéra – kontexty a příklady autorů Jany Bohutínské, Jany Návratové a Romana Vaška se zaměřuje na samotné tanečnice a tanečníky, jejich kariéru a rozšiřuje obecně známá specifika taneční tvorby skrze jejich zkušenost.
Edici Český tanec v datech vydává IDU v rámci své vědeckovýzkumné činnosti od roku 2017. Vycházejí v ní odborné studie, které mapují oblast profesionálního tance a příbuzných uměleckých oborů a žánrů. Cílem edice je popisovat stav, strukturu a podmínky v tomto uměleckém segmentu, předkládat tvrdá data, ale také mapovat postoje jeho aktérek a aktérů.
Nová, v pořadí už devátá, publikace Taneční kariéra – kontexty a příklady, která nedávno edici rozšířila, se zaměřila na to hlavní – na samotné tanečnice a tanečníky. Studie obsahuje jedenáct rozsáhlých rozhovorů, a tedy jedenáct kariérních a životních příběhů umělkyň a umělců různých generací, zkušeností, uměleckých praxí a v některých případech i druhých kariér. „Rozhodli jsme se naslouchat tomu, co umělce a umělkyně přivedlo k tanci, co jim pomáhalo, či komplikovalo rozvíjet kariéru, jaké osobnosti je podpořily a byly jim vzorem, jak hledali motivaci v době krizí, jak se vyvíjel jejich vztah k prostředí, tvorbě, i svému hlavnímu nástroji – tělu. Zajímal nás i jejich osobní život, a to, jak jej kloubili či kloubí s tím uměleckým,“ uvádí jedna ze spoluautorek publikace Jana Bohutínská. Rozhovory jednoznačně potvrzují známou skutečnost, že taneční profese je extrémně náročná a věnovat se jí často znamená velkou osobní oběť. Jejich trénink začal zpravidla v útlém dětství, jejich dospělý život podmiňovaly pracovní příležitosti a možnosti, stejně jako se museli vyrovnávat s proměnami svého těla. Nad tématy, které z rozhovorů vyplývají, se zamýšlí v samostatném textu Kariéra a/nebo život. Esej o talentu, tanci a dilematech Jana Bohutínská.
Další kontextové materiály autorsky zpracovali vedoucí edice Český tanec v datech – Jana Návratová a Roman Vašek. Jana Návratová přináší přehled přístupů k řešení tématu ukotvení taneční kariéry v zahraničí, především na příkladech dobré praxe tzv. transition center, ale také taneční kariéru zasazuje do obecnějšího kontextu tzv. statusu umělce, a to ve studii Cesty k udržitelnosti taneční kariéry ve světovém kontextu. Roman Vašek ve studii Proměna podmínek pro formování taneční kariéry v ČR rámuje téma taneční kariéry domácím historickým exkurzem a popisuje hlavní proměny a trendy v českém profesionálním tanci od roku 1989.
Další dvě publikace edice vyjdou v letošním roce a budou se věnovat české streetové scéně a mapování výkonnostních a ekonomických ukazatelů v českém profesionálním tanci.