Teatrologická společnost a Kabinet pro studium českého divadla si vás dovolují pozvat na přednášku Pavla Himla: Proti vášním, nemravnosti a revoluci. Policejní dohled na divadlo na přelomu 18. a 19. století
čtvrtek 19. května od 17:00 v IDU (Nekázanka 16)
a zároveň on-line přes Zoom
To, že divadelní reprezentace může být společensky subverzivní, nás nepřekvapuje; od středověku je toho dokladem karneval. Historiograficky lépe zachytitelná a v poslední době hojně studovaná je regulace textů, včetně textů divadelních, v podobě cenzury. Na přelomu 18. a 19. století se kamenná divadla demokratizovala a získávala větší veřejný vliv. Přednáška se zaměří na úřední, především policejní regulaci divadelní praxe včetně reprezentací příležitostných. Nepůjde v ní ani tak o jednotlivá nežádoucí textová místa, pojmy či osoby, jako spíše o snahu utvářet i prostřednictvím divadla kultivovaného, uměřeného a se státem loajálního občana.
Pavel Himl je docentem historie na Fakultě humanitních studií UK. Vedle studia okrajových společenských skupin v raném novověku se v poslední době zaměřuje na kulturní dějiny správy v době osvícenství a formování sekulární veřejné morálky v první polovině 19. století. Jeho poslední knihou je monografie „Pozorovat, popsat, stvořit. Osvícenská policie a moderní stát 1770–1820“ (2019).
https://www.idu.cz/
https://www.teatrologie.cz/
Divadelní fakulta AMU si dovoluje pozvat všechny zájemce o ukrajinské divadlo. Dva přednáškové bloky z historie a současnosti ukrajinského divadla se uskuteční ve čtvrtek 2. června 2022 v Hallerově sále na DAMU.
Divadelní fakulta AMU zve na přednášky svých ukrajinských kolegů, přednášky se konají v ukrajinštině s konsekutivním překladem do češtiny a jsou rozděleny do dvou bloků:
10.00-11.30 h.
„Koryfejovo divadlo“: dědictví ukrajinského divadla 19. století a současné divadelní postupy…
Roman Lavrentij, odborný asistent Katedry divadelních studií a herectví Fakulty kultury a umění Národní univerzity Ivana Franka ve Lvově; Sofiia Rosa-Lavrentij, odborná asistentka Katedry divadelních studií a herectví Fakulty kultury a umění Národní univerzity Ivana Franka ve Lvově.
Jakou vizuální představu máme, když mluvíme o „klasickém ukrajinském divadle“? Není toto stereotypní vidění úspěchů národního divadla pouze v souřadnicích „lidového“, etnografického a „mravoučného“ umění – součástí jasně vymezeného koloniálního diskurzu?
Jak se odkaz „koryfejského divadla“ stal „kamenem úrazu“ a zároveň – „zdrojem síly“ pro další rozvoj ukrajinské kultury?
Jak důležitá je kontinuita ukrajinských divadelních tradic 19. století v moderním divadelním procesu Ukrajiny.
11.30-13.00 h.
Les Kurbas jako tvůrce ukrajinského avantgardního divadla
Yana Partola, docentka, děkanka Divadelní fakulty Charkovské národní univerzity umění I. P. Kotljarevského.
Prudká modernizace ukrajinského divadla v prvních desetiletích 20. století a role osobnosti ukrajinského režiséra-reformátora, pedagoga, organizátora divadelního procesu Lese Kurbase (1887-1937).
Kurbasův vzorec: „návrat přímo do Evropy a přímo k sobě samému, bez prostředníků a bez autoritativních vzorů“ – jako cesta k osvobození národního divadla z koloniální závislosti. Zkáza nezávislého umělce v totalitním systému SSSR.
Umělecký, praktický a teoretický odkaz Lese Kurbase a jeho role pro dnešní ukrajinské a světové divadlo.
14.00-15.30 h.
Loutkové divadlo současné Ukrajiny: myšlenky, vize, hledání
Olha Dorofejeva, docentka na katedře divadelních studií Charkovské národní univerzity umění I. P. Kotljarevského.
Loutkové divadlo na Ukrajině již více než deset let vykazuje silnou národní školu a otevřenost k experimentům. Jaké trendy se v této oblasti v posledních letech rozvinuly a kteří z tvůrců představují nejzajímavější fenomény tohoto procesu? Jakými změnami procházejí divadla během války a o jakých perspektivách sní?
15.30-17.00 h.
Formování, hlavní etapy a výzvy národní divadelní školy na Ukrajině v 19. – počátkem 20. století
Oleksandr Klekovkin, profesor, práce pro Ústav pro výzkum moderního umění Národní akademie umění na Ukrajině (Kyjev).
Hlavní etapy formování divadelní školy na Ukrajině (vědecké metody v divadelní vědě, metody výchovy herců a režisérů) – od zahraničních (polských, ruských) škol v XIX. století – až po národní divadelní školu a zvláštnosti jejího rozvoje ve XX. – počátku XXI. století.
ANTONÍN HEYTHUM
Vlasta Koubská, Radomíra Sedláková
Antonín Heythum (1901-1954) byl výjimečnou a výraznou osobností výtvarné kultury v meziválečném Československu a později v USA. Významně zasáhl do několika oborů (scénografie, architektura, nábytek, průmyslový design, pracoval jako vysokoškolský pedagog), avšak jeho tvorba byla dosud zpracována zlomkovitě, bez širšího kontextu, izolovaně a s omezením pouze na některé obory. Přípravě knihy předcházelo pečlivé zmapování jeho rozsáhlého mezioborového díla v archívech na českém i americkém území s cílem popsat a zhodnotit jeho přínos pro všechny zmíněné oblasti. Pečlivě je popsána rovněž jeho spolupráce s významnými umělci (Man Ray, Erwin Piscator, Max Ernst, Marcel Duchamp, Frederic Kann atd.) a jeho výstavní aktivity probíhající ve více než šedesáti místech Evropy a USA. Knižní monografie vychází v česko-anglické jazykové mutaci. Publikace obsahuje úplný soupis inscenací Antonína Heythuma, rejstřík a resumé. Text doprovází bohatý obrazový materiál z rodinné pozůstalosti, českých a amerických sbírek (plány, kresby, scénické a kostýmní návrhy, fotografie, rukopisy) a poznámkový aparát.
Nakladatel: Institut umění – Divadelní ústav
Jazyk: čeština, angličtina
ISBN: 978-80-7008-456-4
Rok vydání: 2022
Počet stran: 444
Publikace je dostupná na našem e-knihkupectví Prospero.
V pátek 10. června 2022 se v prostorách Západočeského muzea v Plzni uskuteční odborná konference nazvaná Tradice českého loutkářství. Konference je součástí programu letošního bienále Skupova Plzně 2022 a je zásadním bodem dvouletého výzkumu, který začal v roce 2021 z iniciativy Ústavu pro výzkum a studium divadla alternativního, loutkového a divadelní tvorby ve specifických skupinách na Divadelní fakultě AMU v Praze, Muzea loutkářských kultur v Chrudimi, časopisu Loutkář, a především Spolku pro podporu tradic loutkářství.
Na výzkumu se podílí více než dvě desítky oborových teoretiků a praktiků a je inspirován zápisem českého loutkářství na seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO (2016). Podmínkou toho, aby nebyl zapsaný kulturní jev ze seznamu vyškrtnut, je, že zůstává nadále živý a trvale se rozvíjí. Výzkum se proto snaží pojmenovat podoby a trendy vývoje – tedy prokazatelné živosti – celé šíře českého loutkářství, sféry profesionální i amatérské, ve vztahu k tradici.
Výstupy z konference se pak stanou základem pro odbornou recenzovanou publikaci vydanou na podzim 2022.
Program konference je plánován na 9:00-16:00 a uskuteční se v konferenčním sále ZČM v Plzni (Kopeckého sady 357/2, 301 00 Plzeň 3). Spolupořadateli konference jsou hostitelské Západočeské muzeum a Skupova Plzeň a akce se koná za finanční podpory MK ČR.
https://www.zcm.cz/pro-navstevniky-zcm/kalendar-akci/tradice-ceskeho-loutkarstvi-konference
Na konci prosince 2022 vyšla dvě čísla Divadelní revue: dvojka a trojka 2022 (již v distribuci).
Zde anotace obsahů:
Divadelní revue 2/2022, v druhém čísle 33. ročníku se dvě autorky z kabinetu pro studium českého divadla – každá z jiné perspektivy –věnují postavení žen v českém divadle druhé poloviny 19. století. Klára Škrobánková přibližuje uvedení marginální jednoaktovky Ze života Richarda Sheridana herečky, překladatelky a dramatičky Elišky Peškové. Analyzuje její inspirační zdroje a hranici mezi překladem, adaptací či „plagiátem“. Studie rozebírá i recepci scénického uvedení v Prozatímním divadle v roce 1866 a odhalení Peškové mužského pseudonymu. – Berenika Zemanová se v příspěvku „‚Obšourníci, všude ksindl!‘ aneb Jak ředitel Stavovského divadla Franz Thomé urazil dívčí čest herečky Thusneldy Remosani. Sonda divadelně-historicko-antropologická“ zabývá incidentem, ke kterému došlo v listopadu 1860 na divadelní zkoušce v pražském Stavovském divadle. Z denního tisku a policejního protokolu se pokouší analyzovat společenské aspekty tohoto konfliktu, zvláště postavení herců a hereček ve vztahu k divadelním ředitelům. – Rumunsko-francouzský teatrolog Georges Banu napsal – a Jitka Goriaux přeložila – vzpomínku na nedávno zesnulou legendu Petra Brooka a jeho vztah k zemím východní Evropy. – Potřetí se konalo letní teatrologické sympozium na mikulovském zámku a potřetí vám přinášíme výběr z tamních různorodých příspěvků: Petra Ježková píše o Mrštíkově posledním dramatu, Otto Drexler o rozhlasových přednáškách Josefa Trägera, Milena Lenderová o Zápiscích neznámého autora či autorky z 19. století, Helena Pinkerová o teatráliích v nostické knihovně, Ivona Solčániová o počátcích světelných divadelních efektů, Karolina Stehlíková o norské premiéře R. U. R. a Rostislav Švácha o nové architektuře vinařských objektů na Jižní Moravě. – Barbara Topolová a Kamila Černá připravily rozhovor s kritičkou, historičkou a editorkou Janou Patočkovou a Marek Lollok recenzuje publikaci Jiřího Knapíka o opavské variaci na Vest Pocket Revue.
Divadelní revue 3/2022, dvě studie třetího čísla 33. ročníku časopisu se zabývají českým divadlem druhé poloviny 20. století. – Olomoucký badatel Tomáš Bojda přináší vhled do dramaturgických a inscenačních tendencí původní české rozhlasové dramatické tvorby šedesátých let. Představuje ji jako vrstevnatý tvůrčí prostor, který absorboval řadu významných uměleckých a kulturních impulzů z dalších odvětví, rozvíjel je a specificky dotvářel. Zkoumá specifičnost rozhlasové hry šedesátých let, diferencovanost autorských a dramaturgických postupů. V analýzách dvou inscenací režiséra Jiřího Horčičky, Bylo to na váš účet (1964) a Výběrčí (1966), upozorňuje na typické rysy tehdejší české rozhlasové dramatiky a inscenační praxe. – Výzkumnice kabinetu pro studium českého divadla Věra Velemanová pokračuje ve svém seriálu mapujícím tvorbu scénografa Jana Duška. Věnuje se tu období po autorově absolvování DAMU, kdy začala jeho dlouholetá spolupráce s ostravským režisérem Pavlem Hradilem, resp. její první etapě v Divadle Petra Bezruče v letech 1969–1972, kde vznikly projekty, jako např. Doktor Faust, Tragický příběh dánského prince Hamleta, Dům doni Bernardy. – V čísle najdete překlad studie Cristiny Grazioli, profesorky italské Università degli studi di Padova, z roku 2020, o grotesknu v textu Alfreda Jarryho Silénové. – Otiskujeme příspěvky členů Týmu pro výzkum moderního českého divadla Ústavu pro českou literaturu, které zazněly na panelu Literární a divadelní věda – hranice, průniky a „sporná území“ na VI. konkresu kongresu literárněvědné bohemistiky 29. června 2022. – A rozhovor čísla připravila Barbara Topolová s dramaturgem, redaktorem a teatrologem Štěpánem Otčenáškem. Zprávu o stavu bádání a dokumentaci malovaných opon divadel českých zemích sepsal Milan Strotzer.
Více k obsahu na www.divadelnirevue.cz, kde lze též objednat předplatné na rok 2023 (tři čísla za 273 Kč).
Jednotlivé číslo (včetně přílohy) ke koupi za 111 Kč na těchto prodejních místech:
E-shop Prospero
Praha
Institut umění – Divadelní ústav, Celetná 17, Praha 1 (po objednání na Prosperu)
Knihkupectví Karolinum, Celetná 18, Praha 1
Knihkupectví Academia, Václavské nám. 34, Praha 1
Brno
Knihkupectví Academia, náměstí Svobody 13, Brno
facebook.com/divadelnirevue/
Teatrologická společnost a Kabinet pro studium českého divadla si vás dovolují pozvat na přednášku Ivony Solčániové: Divadlo 3D.
čtvrtek 23. června od 16:00 v IDU (Nekázanka 16)
Cesta za divadlom do jednej hodiny? Áno, dá sa to! A nemusíme letieť do Ríma, alebo sa nebodaj plaviť do Grécka. Stačí prísť na prednášku, kde vám na podklade trinástich artefaktov predstavíme niekoľko storočí vývoja divadelného priestoru. Vystúpime na skéné, pocestujeme na voze, vymeníme kulisy v barokovom divadle, stratíme sa v jame, zacvičíme si s Dalcrozom a skončíme na káve u Vlasty Chramostovej. Ale čo je najhlavnejšie…. BUDEME SA HRAŤ!
Mgr. Ing. Ivona Solčániová pôsobí ako doktorandka na Katedre divadelních stúdií Masarykovej univerzity v Brne, kde sa zaoberá výskumom divadelnej architektúry a scénických technológií.
Druhá polovina roku byla pro autor(k)y a redaktor(k)y Theatralia 2/2022 velmi rušná. Ale po velkém úsilí je tu pro vás netradiční číslo věnované vztahu těla a archivu!
Číslo redigovali hostující editoři z Univerzity Palackého v Olomouci Martin Bernátek a Jitka Pavlišová. Sami editoři do čísla přispěli, Jitka Pavlišová rozhovorem s německou taneční a divadelní vědkyní Susanne Foellmer, Martin Bernátek recenzí knihy The Routledge Handbook of Reenactment Studies.
V čísle přetiskujeme studii Susanne Foellmer, která koresponduje s tématem čísla.
Kromě toho v čísle najdete tři anglicky psané studie v recenzované sekci Yorick věnované interpretaci (1) odkazu Güntera Bruse perspektivou Trauma Studies od Tomáše Kubarta, (2) „mrtvému tělu“ Sarah Kane v archivu současné polské divadelní performance od Doroty Sosnowské a (3) tělesnosti a body shamingu v kontextu populární podcastové scény od Andrey Hanáčkové.
Mezi anglicky psanými příspěvky je recenze dvou filmů v Berlíně žijící srbské režisérky Marty Popivody (Yugoslavia, How Ideology Moved Our CollectiveBody; Landscape of Resistance) od Dáši Čiripové nebo recenze knihy Marcely A. Fuentes Performance Constellations od Lukáše Kubiny.
Přečíst si můžete zprávu o páté konferenci EASTAP, která se konala v květnu 2022 v Miláně, od Terezy Turzíkové.
Poněkud netradiční je i rubrika Archiv: obsahuje memoárový text divadelní režisérky, historičky a herecké pedagožky Jane Woollard, koncipovaný jako osobní reflexi pěvecké praxe její matky, a také zprávu Hanny Veselovské a Viktora Rubana o rekonstrukci pedagogických a tvůrčích metod Nijinské, kterou v roce 2021 provedla kyjevská skupina umělců a badatelů pod Rubanovým vedením.
Českojazyčnou část čísla zastupuje studie o rondokubismu v české meziválečné scénografii v díle Vlastislava Hofmanna, Ladislava Machoně, Václava Špály nebo Františka Kysely autora Vojtěcha Poláčka, doprovázená bohatými ilustracemi.
Třemi knižními recenzemi přispěli Jitka Ciampi Matulová (německá monografie o Emilu Pirchanovi), Ondřej Sládek (monografie Česká problémová dramatika šedesátých let 20. století) a Aleš Kolařík (antologie Neoficiální drama z komunistické totality).
Dva články se věnují novému českému překladu Hamleta Williama Shakespeara od Filipa Krajníka, autorkami jsou Šárka Havlíčková Kysová a Hana Pavlisová.
Theatralia 2/2022 můžete číst na adrese: https://www.phil.muni.cz/journals/index.php/theatralia/index. Výtisk můžete zakoupit prostřednictvím Muni Shopu nebo přímo na Katedře divadelních studií (Gorkého 57/7, 602 00 Brno, budova G).
Převzato z: https://www.facebook.com/profile.php?id=100064233571255
Přihlaste vaše příspěvky do programu mezinárodního sympozia organizovaného ve spolupráci DAMU a The Stanislavsky Research Centre The S Word: Stanislavsky´s Last Words.
11.–13. listopadu 2022, Divadelní fakulta AMU (DAMU), Karlova 26, Praha 1
Mezinárodní symposium The S Word: Stanislavky’s Last Words je výsledkem výzkumné spolupráce Divadelní fakulty Akademie múzických umění v Praze (DAMU), The S Word a The Stanislavsky Research Centre (University of Leeds/University of Malta).
Stanislavského heroický zápas o naplnění životního poslání v posledních čtyřech letech jeho života probíhal ve dvou paralelních liniích, které lze považovat za komplementární. Jeho praktický výzkum se rozvíjel v podobě Aktivní analýzy/Metody fyzického jednání a dokumentace Systému, vzpomínání a přepracovávání jeho starších textů a zkušeností. To položilo základ potenciální dichotomii a nejistotě, pokud jde o předávání živé praxe a metodologie.
Toto symposium se zaměří na problematiku přenosu Stanislavského závěrečného výzkumu v jeho uměleckém, společensko-politickém a široce historickém kontextu a bude sledovat jeho současné znovuobjevování a obnovování, zkoumané prostřednictvím sdílení teoretického i praktického výzkumu.
Na symposiu vystoupí řada významných zahraničních hostů, mezi nimi například profesorka Maria Shevtsova (Goldsmiths University of London), autorka knihy Re-Discovering Stanislavsky, a profesorka Sharon Marie Carnicke (University of Southern California), mezi jejíž knihy patří třeba Stanislavsky in Focus. Jeden z hlavních workshopů na symposiu povede profesorka Bella Merlinová (University of California Riverside) autorka knihy The Complete Stanislavsky Toolkit. Profesorka Rhonda Blairová, autorka knihy The Actor, Image and Action (Southern Methodist University), bude dále předsedat speciálnímu hostujícímu panelu.
The Stanislavsky Research Centre a jeho přidružené aktivity chtějí vyjádřit jednoznačnou podporu ukrajinským uměleckým pracovníkům, umělcům, učitelům a výzkumníkům a těm ruským praktikům a akademikům, kteří statečně a otevřeně odsoudili kroky vlády Ruské federace při jejím nevyprovokovaném útoku na ukrajinský lid. Program symposia The S Word: Stanislavsky’s Last Words bude proto zahrnovat speciální panel věnovaný ukrajinskému divadlu a práci ukrajinských praktických a akademických pracovníků v našem oboru.
Připravované symposium je již třetí konferencí, která vznikla v rámci spolupráce DAMU a The S Word; první byla Merging Methodologies (2017) a druhá Bertolt Brecht: Protiklady jako metoda (2019).
Symposium je výstupem výzkumného projektu koordinovaného Ústavem pro výzkum a studium autorského herectví DAMU.
V současné době přijímáme přihlášky příspěvků v následujících formátech:
Přihlášky (ne více než 300 slov), doplněné stručnou životopisnou poznámkou, zasílejte do 19. září 2022 MgA. Anetě Ruttenbacherové (aneta.ruttenbacherova@gmail.com).
Účastníci z České republiky nehradí konferenční poplatky.
Dějiny divadla jsou spojeny s LGBT+ osobnostmi autorů a divadelních tvůrců, jejichž dílo zůstalo zachováno do současnosti. Prvky homosexuality v divadle můžeme vystopovat v antice i v renesanci, stejně jako v japonském divadle kabuki či v modernější takarazuce. S nástupem realismu se stále více objevují hry, které v sobě nesou zakódovaný či zcela otevřeně sdělený prvek homosexuality, v etapě moderny se pak tématem zabývá stále více autorů a divadelních tvůrců, kteří přes úskalí doby začínají stále více proklamovat svoji queer identitu, případně veřejně podporují (LGBT+) komunitu. Studená válka sice zbrzdila nadějný vývoj, ale od Stonewall Riots (1969) dále se otvírá prostor pro rozsáhlou LGBT+ tvorbu i na scénách divadel nejen činoherních, ale i muzikálových. Trend k otevřenosti a akceptaci LGBT+ komunity expandoval v devadesátých letech natolik, že dnešní queer scéna je spojena s inovativními postupy soudobé divadelní i hudebně-dramatické tvorby. Přednáška přinese průřez historickými událostmi, představí některé významné osobnosti, zastaví se u dramatické tvorby a nahlédne do nejnovějšího vývoje queer performativity.
Přednášející: Mgr. Andrea Jochmanová, Ph.D.
Datum: 8. 2. 2023 v 18:00 hodin, trvání 90 minut, Divadelní fakulta JAMU, místnost č. 104
Již více než dvacet, od roku 1999 se při příležitosti Mezinárodního festivalu Divadlo v Plzni konají workshopy divadelní fotografie. Od roku 2002 k tomu přibyly videoworkshopy.
Tím se stal plzeňský divadelní festival jedním z kontinuálně nejdéle dokumentovaným divadelním festivalem Evropy. Současně vznikl rozsáhlý audiovizuální archív festivalových aktivit.
Jako součást jubilejního 30. ročníku mezinárodního festivalu Divadlo se bude konat společné kolokvium, kde budou nejen účastníci obou workshopů reflektovat své zkušenosti, diskutovat o odlišnostech dokumentace prostřednictvím obou médií, teoreticko-estetickou problematiku dokumentace divadelních inscenací, stejně jako odborné i praktické zkušenosti s její realizací. Fotografie, filmy, videa a zvukové záznamy způsobily v minulém století revoluci v divadelní dokumentaci, protože konzervovaly nejen muzejní artefakty, ale také přímo dokumentovaly scénickou hru na jevišti. Nové dimenze v této dokumentaci se objevily v posledních desetiletích v souvislostí s digitalizací v médiích. V této souvislosti se nabízí otázka, jaké změny ve výrobě, ale i ve sběratelství, evidenci a veřejné prezentaci z tohoto vývoje vyplývají a jak vědecky, technologicky a právně naložit s těmito záznamy v nových médiích.
Tyto otázky vzbuzují velký zájem nejen u účastníků workshopů, ale i u další odborné veřejnosti. Kolokvia, oficiálně pořádaného festivalem se zúčastní také Institut umění – Divadelní ústav, Praha a Divadelní oddělení Národního muzea v Praze, divadelní oddělení Freie Universität Berlin a Německé centrum Mezinárodního divadelního institutu (ITI).
Kolokvium se bude konat dne 14. září 2022 od 10:00 -16:30 hodin v kulturním centru Nádraží Jižní předměstí v Plzni.
P R O G R A M
Part 0: 10:00 – 10:15
Zahájení a přivítání vedením festivalu
Přivítání vedením videoworkshopu (Erhard Ertel, Berlin)
Přivítání vedením fotografického workshopu (Jaroslav Prokop, Praha)
Part 1: 10:15 – 11:45
Moderování: Thilo Wittenbecher (ITI Germany) / Lenka Šaldová (Divadelní oddělení Národního muzea Praha)
– Josef Ptáček (fotografický workshop): O estetice a funkci divadelní fotografie
– Erhard Ertel (Freie Universität Berlin): Zpřístupnění nezpřístupnitelného – Audiovizuální revoluce divadelní dokumentace
– Lucie Čepcová (IDU Praha): Orální historie českého divadla – vzpomínky pamětníků jako historiografická metoda dokumentace divadelní činnosti
– Veronika Kyrianová (Divadelní oddělení Národního muzea Praha): Dokumentace divadelní práce a dokumentace současné umělecké performance pro Divadelní oddělení Národního muzea
Přestávka na kávu 11:45 – 12:00
Part 2: 12:00 – 13:30
Moderování: Thilo Wittenbecher (ITI Germany) / Jaroslav Prokop (Fotoworkshop)
– Lilly Rößler (Freie Universität Berlin): Reprodukované divadlo – O estetické vnitřní hodnotě divadelních dokumentů
– Anna Hejmová (IDU Prag): Prostor (české) divadelní fotografie
– Jakob Bogatzki (Freie Universität Berlin): Pohled oka a pohled kamery – O požadavcích a rozporech v dokumentaci divadelních akcí
– David de Jesus Escobar Arrieta (Freie Universität Berlin): Potenciály a problémy audiovizuální divadelní dokumentace v kontextu divadelních festivalů
Pauza na oběd 13:30 – 14:30
Part 3: 14:30 – 16:30
Moderování: Erhard Ertel (Freie Universität Berlin) / Lenka Šaldová (Divadelní oddělení Národního muzea Praha)
– Ondřej Svoboda (IDU Prag): Limity záznamu imerzivního divadla
– Christine Henniger (ITI Germany) – Video-lecture: Mediální dokumenty. Metadata. Sítě
– Josef Herman (šéfredaktor časopisu): Dokumentace a divadelní kritika. Případně: Dokumentace v kritické praxi
– Thilo Wittenbecher (ITI Germany): Audiovizuální dokument. Archiv. Mediatéka (Strukturovaná festivalová mediatéka)
Závěrečná slova vedoucích workshopů (foto a video)
Kolokvium Audiovizuální / fotografické záznamy divadelních inscenací | Festival Divadlo