Teatrologická společnost a Kabinet pro studium českého divadla si vás dovolují pozvat na přednášku Pavla Himla: Proti vášním, nemravnosti a revoluci. Policejní dohled na divadlo na přelomu 18. a 19. století
čtvrtek 19. května od 17:00 v IDU (Nekázanka 16)
a zároveň on-line přes Zoom
To, že divadelní reprezentace může být společensky subverzivní, nás nepřekvapuje; od středověku je toho dokladem karneval. Historiograficky lépe zachytitelná a v poslední době hojně studovaná je regulace textů, včetně textů divadelních, v podobě cenzury. Na přelomu 18. a 19. století se kamenná divadla demokratizovala a získávala větší veřejný vliv. Přednáška se zaměří na úřední, především policejní regulaci divadelní praxe včetně reprezentací příležitostných. Nepůjde v ní ani tak o jednotlivá nežádoucí textová místa, pojmy či osoby, jako spíše o snahu utvářet i prostřednictvím divadla kultivovaného, uměřeného a se státem loajálního občana.
Pavel Himl je docentem historie na Fakultě humanitních studií UK. Vedle studia okrajových společenských skupin v raném novověku se v poslední době zaměřuje na kulturní dějiny správy v době osvícenství a formování sekulární veřejné morálky v první polovině 19. století. Jeho poslední knihou je monografie „Pozorovat, popsat, stvořit. Osvícenská policie a moderní stát 1770–1820“ (2019).
https://www.idu.cz/
https://www.teatrologie.cz/
Divadelní fakulta AMU si dovoluje pozvat všechny zájemce o ukrajinské divadlo. Dva přednáškové bloky z historie a současnosti ukrajinského divadla se uskuteční ve čtvrtek 2. června 2022 v Hallerově sále na DAMU.
Divadelní fakulta AMU zve na přednášky svých ukrajinských kolegů, přednášky se konají v ukrajinštině s konsekutivním překladem do češtiny a jsou rozděleny do dvou bloků:
10.00-11.30 h.
„Koryfejovo divadlo“: dědictví ukrajinského divadla 19. století a současné divadelní postupy…
Roman Lavrentij, odborný asistent Katedry divadelních studií a herectví Fakulty kultury a umění Národní univerzity Ivana Franka ve Lvově; Sofiia Rosa-Lavrentij, odborná asistentka Katedry divadelních studií a herectví Fakulty kultury a umění Národní univerzity Ivana Franka ve Lvově.
Jakou vizuální představu máme, když mluvíme o „klasickém ukrajinském divadle“? Není toto stereotypní vidění úspěchů národního divadla pouze v souřadnicích „lidového“, etnografického a „mravoučného“ umění – součástí jasně vymezeného koloniálního diskurzu?
Jak se odkaz „koryfejského divadla“ stal „kamenem úrazu“ a zároveň – „zdrojem síly“ pro další rozvoj ukrajinské kultury?
Jak důležitá je kontinuita ukrajinských divadelních tradic 19. století v moderním divadelním procesu Ukrajiny.
11.30-13.00 h.
Les Kurbas jako tvůrce ukrajinského avantgardního divadla
Yana Partola, docentka, děkanka Divadelní fakulty Charkovské národní univerzity umění I. P. Kotljarevského.
Prudká modernizace ukrajinského divadla v prvních desetiletích 20. století a role osobnosti ukrajinského režiséra-reformátora, pedagoga, organizátora divadelního procesu Lese Kurbase (1887-1937).
Kurbasův vzorec: „návrat přímo do Evropy a přímo k sobě samému, bez prostředníků a bez autoritativních vzorů“ – jako cesta k osvobození národního divadla z koloniální závislosti. Zkáza nezávislého umělce v totalitním systému SSSR.
Umělecký, praktický a teoretický odkaz Lese Kurbase a jeho role pro dnešní ukrajinské a světové divadlo.
14.00-15.30 h.
Loutkové divadlo současné Ukrajiny: myšlenky, vize, hledání
Olha Dorofejeva, docentka na katedře divadelních studií Charkovské národní univerzity umění I. P. Kotljarevského.
Loutkové divadlo na Ukrajině již více než deset let vykazuje silnou národní školu a otevřenost k experimentům. Jaké trendy se v této oblasti v posledních letech rozvinuly a kteří z tvůrců představují nejzajímavější fenomény tohoto procesu? Jakými změnami procházejí divadla během války a o jakých perspektivách sní?
15.30-17.00 h.
Formování, hlavní etapy a výzvy národní divadelní školy na Ukrajině v 19. – počátkem 20. století
Oleksandr Klekovkin, profesor, práce pro Ústav pro výzkum moderního umění Národní akademie umění na Ukrajině (Kyjev).
Hlavní etapy formování divadelní školy na Ukrajině (vědecké metody v divadelní vědě, metody výchovy herců a režisérů) – od zahraničních (polských, ruských) škol v XIX. století – až po národní divadelní školu a zvláštnosti jejího rozvoje ve XX. – počátku XXI. století.
ANTONÍN HEYTHUM
Vlasta Koubská, Radomíra Sedláková
Antonín Heythum (1901-1954) byl výjimečnou a výraznou osobností výtvarné kultury v meziválečném Československu a později v USA. Významně zasáhl do několika oborů (scénografie, architektura, nábytek, průmyslový design, pracoval jako vysokoškolský pedagog), avšak jeho tvorba byla dosud zpracována zlomkovitě, bez širšího kontextu, izolovaně a s omezením pouze na některé obory. Přípravě knihy předcházelo pečlivé zmapování jeho rozsáhlého mezioborového díla v archívech na českém i americkém území s cílem popsat a zhodnotit jeho přínos pro všechny zmíněné oblasti. Pečlivě je popsána rovněž jeho spolupráce s významnými umělci (Man Ray, Erwin Piscator, Max Ernst, Marcel Duchamp, Frederic Kann atd.) a jeho výstavní aktivity probíhající ve více než šedesáti místech Evropy a USA. Knižní monografie vychází v česko-anglické jazykové mutaci. Publikace obsahuje úplný soupis inscenací Antonína Heythuma, rejstřík a resumé. Text doprovází bohatý obrazový materiál z rodinné pozůstalosti, českých a amerických sbírek (plány, kresby, scénické a kostýmní návrhy, fotografie, rukopisy) a poznámkový aparát.
Nakladatel: Institut umění – Divadelní ústav
Jazyk: čeština, angličtina
ISBN: 978-80-7008-456-4
Rok vydání: 2022
Počet stran: 444
Publikace je dostupná na našem e-knihkupectví Prospero.
Teatrologická konference, pořádaná Divadelní fakultou AMU a Divadlem na Vinohradech, je součástí stejnojmenného tříletého výzkumného projektu řešeného na Akademii múzických umění v Praze a podpořeného z prostředků Institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj AMU, které poskytlo MŠMT ČR v roce 2022. Konference se uskuteční 24. listopadu od 10.00 ve Studiové scéně Divadla na Vinohradech.
Vážené kolegyně, vážení kolegové,
dovolujeme si Vás pozvat na teatrologickou konferenci, která se uskuteční 24. 11. 2022, v den 115. narozenin Divadla na Vinohradech. Na konferenci chceme přehledně shrnout a předložit k odborné diskusi výsledky dosavadního výzkumu společensky a divadelně podstatných, ale málo prozkoumaných a řadou mýtů a „historek“ opředených dvou dekád činnosti tohoto významného divadla.
První blok: /10.00 – 13.00 hod./ se bude věnován historickým a společenským souvislostem období tzv. normalizace a jejich vlivem na činnost a tvorbu Divadla na Vinohradech.
Připravované referáty se zabývají např. vlivem kulturní politiky na repertoár DnV, odvoláním ředitele Pavlíčka a instalací ředitele Míky proměnami souboru, výsledkům výzkumu v archivech bezpečnostních složek (STB) a zřizovatele divadla (NVP), přičleněním Činoherního klubu k DnV a činností dvou velkých pražských činoher (ND a DnV) v druhé polovině 80. let. minulého století. (Referáty: Radmila Hrdinová, Zuzana Paulusová, Eva Lanšádlová, Tomáš Bojda, Vladimír Just, Vladimír Procházka.)
Druhý blok: /14.00 – 18.00 hod./ přinese příspěvky na téma paradoxy normalizace (na škále mezi kolaborací s normalizačním režimem a aktivním odporem vůči němu).
Připravované případové studie se zabývají pokusy o původní českou hru v časech normalizace (J. Jílek, J. Hubač a další), tvorbou režisérů J. Dudka (a vztahem DnV a televize), F. Štěpánka (a vztahem DnV a DAMU), J. Dalíka, J. Nováka a J. Kačera, tvorbou divadla v období tzv. perestrojky a dalšími tématy. (Referáty: Lenka Jungmannová, Taťjana Lazorčáková, Jan Vedral, Tomáš Bojda a doktorandky a doktorandi B. Mašková, T. Šafářová, M. Hliněnská, V. Čepek a V. Kořínek.)
Po každém z bloků následuje diskuse.
Večerní přídavek ke konferenci /19.00 – 21.00/ koncipujeme jako pamětnické setkání, na které pozveme některé z těch, kteří sedmdesátá a osmdesátá léta v našem divadle prožili.
Pokud Vás obsah a program konference zaujal, budeme se těšit na Vaši účast a případné příspěvky v diskusích. Vzhledem k omezené kapacitě Studiové scény DnV si dovolujeme Vás požádat, abyste svůj zájem o účast na celé konferenci (či na jednotlivých jejích blocích) závazně sdělili do 31. října 2022 organizační tajemnici konference Ing. Lucii Krůtové (mail: lucie.krutova@damu.cz).
Za organizátory konference,
prof. MgA. Jan Vedral, Ph.D.
převzato z: https://www.damu.cz
Dvousvazková publikace navazuje na dvoudílnou monografii Prozatímní divadlo 1862–1883 (Academia – Národní divadlo, Praha 2006). Za použití stejné metodologie do podrobností mapuje českojazyčný repertoár pražského Stavovského divadla od roku 1824, kdy se začal utvářet profesionální český soubor, do vzniku Prozatímního divadla v roce 1862. Z cedulí jako prvořadého a unikátního pramene výzkum vycházel, jejich informace byly však ověřovány a doplňovány na základě studia dalších pramenů, dobového tisku a literatury. Využití specializované databáze Elektronický divadelní archiv umožnilo sestavení nejen soupisu inscenací a představení, ale i přehledu činnosti tvůrců, inscenátorů i interpretů Stavovského divadla v uvedeném období.
Stavovské divadlo 1824–1862: Českojazyčný repertoár I a II
Rok: 2022
ISBN: 978-80-7036-695-0
Autor / Autoři: Václav Štěpán, Markéta Trávníčková
Vydavatel: Národní muzeum, Academia
Místo vydání: Praha
Počet stran: díl I. 613 + 24 stran obrazové přílohy, díl II. 1824 +16 stran obrazové přílohy
Citace: ŠTĚPÁN, Václav a TRÁVNÍČKOVÁ, Markéta. Stavovské divadlo 1824–1862: Českojazyčný repertoár I a II. Vydání první. Praha: Národní muzeum, Academia, 2022. ISBN 978-80-7036-695-0.
Autor článku: převzato z: https://publikace.nm.cz/, foto převzato z: https://twitter.com/NaklAcademia
Performing Arts Hub Norway ve spolupráci se s Evropskou sítí informačních center pro performing arts (ENICPA) pořádá v pátek 30. 9. od 9.00 do 16.00 seminář Badatel a digitální archiv zaměřený na využití nástrojů digital humanities ve výzkumu a vzdělávání v oblasti performativních umění.
Celý seminář bude probíhat v angličtině a bude streamovaný ze stránky Norské národní knihovny. Zájemcům je přístupný zdarma.
Program a bližší informace o přednášejících a prezentovaných projektech naleznete v příloze.
Foto převzato z: https://www.nb.no/hva-skjer/ – Frits Solvang.
Teatrologická společnost, Kabinet pro studium českého divadla IDU a Katedra divadelních studií FF MU Brno si vás dovolují pozvat na přednášku:
Iveta Škripková: Feministické divadlo a jeho slovenská cesta
8. března 2023 | 16.30 h | Brno
Gorkého 7, budova FF MU, vstup volný
nebo online před odkaz: tinyurl.com/59hu2a5k
Meeting ID: 972 1795 2150
Passcode: 459520
Přednáška bude založena na publikaci Feministické divadlo a jeho slovenská cesta (2022).
Monografia Ivety Škripkovej Feministické divadlo a jeho slovenská cesta je vôbec prvou odbornou publikáciou, ktorá sa venuje prieniku feministického umenia a filozofie do slovenskej divadelnej praxe. Vzácnym prínosom textu významnej slovenskej divadelníčky – autorky, režisérky, divadelnej manažérky a v neposlednom rade teoretičky – Ivety Škripkovej je práve zameranie sa na dokumentáciu a hĺbkovú analýzu feministického divadla na Slovensku od deväťdesiatych rokov.
No publikácia neprináša len pohľad na aktivity banskobystrického zoskupenia T.W.I.G.A. a zaujímavý pohľad na súčasnú slovenskú drámu a divadelnú prax. Čitateľ sa okrem fundovaného pohľadu na slovenské divadlo oboznámi aj so svetovými teoretickými koncepciami feminizmov, feministickou filozofiou, feministickým divadlom, s prínosmi a dielami najvýznamnejších feministických autoriek a umelkýň.
Ide o výberový a subjektívny exkurz do problematiky – aj v tom tkvie jeho výnimočnosť, pretože čitateľa zároveň nabáda k úvahe o zdrojových myšlienkových kódoch súčasného slovenského feministického divadla. Ivetu Škripkovú môžeme považovať za jeho iniciátorku a zakladateľku.
Mgr.art. Iveta Škripková PhD.
Mgr.art. Iveta Škripková PhD. vystudovala filmovou a televizní dramaturgii a scenáristiku na bratislavské VŠMU a estetiku na Karlově univerzitě v Nitře. V roce 1985 začala pracovat jako dramaturgyně v banskobystrickém divadle Bábkové divadlo na Rázcestí a v roce 1992 se stala jeho ředitelkou. V letech 1993 a 1999 absolvovala studijní pobyty v divadlech v Marseille a v Paříži a v roce 2002 byla součástí rezidenčního programu ArtsLink v americké Atlantně.
KDY: 5. 10. 2022
KDE: Gorkého 57/ Brno nebo online (meeting ID: 915 8045 0441, passcode: 257496)
Japonské divadlo bývá často označováno jako důležitý inspirační zdroj evropské divadelní moderny a avantgardy. Vystoupení prvních japonských divadelních umělců a jejich recepce v zahraničí byly důkladně zmapovány a staly se předmětem mnoha odborných publikací. Jak ale vypadaly první kontakty s japonským divadlem v českých zemích? Jaké divadelní skupiny na našem území hostovaly a jaká byla recepce jejich představení? Co tuto recepci ovlivňovalo a čím byl tvořen dobový obraz japonského divadla. Můžeme hovořit o nějakém konkrétním vlivu těchto vystoupení na české divadlo? A co považoval Jan Neruda za příčinu častého „národního párání břicha“ u Japonců, a proč musela drobná Hanako pokaždé umřít?
Mgr. Zuzana Rozwałka, Ph.D. je odbornou asistentkou Semináře japonských studií na FF MU v Brně. Vystudovala japonskou filologii na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci a v letošním roce ukončila doktorské studium na Katedře divadelních studií FF MU. V rámci svého výzkumu se věnuje politickým a společenským kontextům vývoje japonského divadla, specialistům na cross-genderové role a české recepci japonského divadla a Japonska obecně.
První přednáška podzimního semestru 2022 se uskuteční ve spolupráci mezi Katedrou divadelních studií a Kabinetem pro studium českého divadla (Institut umění – Divadelní ústav) pod hlavičkou Teatrologické společnosti.
Teatrologická společnost, Kabinet pro studium českého divadla IDU a Katedra divadelních studií FF MU Brno si vás dovolují pozvat na přednášku Daniela Čadková: Senekova tragédie Agamemnon v překladu Václava Renče.
středa 29. března 2023 | 17.00 h | Praha
IDU, budova Nekázanka 16, Praha 1, vstup volný
nebo online
Anotace:
Zatímco pro W. Shakespeara, T. Kyda či P. Corneille byly tragédie antického filozofa Lucia Annaea Seneky důležitým inspiračním zdrojem pro vlastní tvorbu, česká divadelní kultura je začala objevovat s velkým zpožděním. Toto opomíjení bylo dáno zakořeněnou tradicí negativního hodnocení Seneky jakožto autora tragédií a upřednostňováním řeckých dramatiků. Senekovy tragédie jsou postupně překládány do češtiny až zhruba od začátku 21. století a dlouho se mělo za to, že jsou to první české překlady – dokud nebyl objeven rukopis překladu tragédie Agamemnon od básníka Václava Renče (1911–1973) z roku 1965. V přednášce se budeme zabývat Renčovým překladem v kontextu jeho překladatelské činnosti pro divadlo a pokusíme se zrekonstruovat okolnosti jeho vzniku.
Mgr. Daniela Čadková, PhD., absolvovala bohemistiku, latinu a literární komparatistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Působí v Kabinetu pro klasická studia Filosofického ústavu AV ČR, kde se věnuje zejména recepci antiky v české literatuře a kultuře a také problematice překládání antických římských dramat (praetexta Octavia, Senekovy tragédie Šílený Herkules a Trojanky).
Teatrologická společnost, Kabinet pro studium českého divadla IDU a Katedra divadelních studií FF MU Brno si vás dovolují pozvat na přednášku:
Denisa Štastná & Věra Velemanová
Vilém Sochůrek. Divadelní fotografie a její dokumentace
Středa 19. října 2022 v 17.00 hod.
Přednáška proběhne v IDU, pobočka Nekázanka 16, Praha 1 a zároveň přes Zoom, odkaz ZDE
Meeting ID: 865 2958 7011
Passcode: 259412
Divadelní fotografie bývá přehlíženou součástí scénického umění. Přitom právě oko fotografa často provází inscenaci od jejího vznikání až po premiérové uvedení, zachycuje sílu gest a půvab mizanscén, nahlíží do zákulisí, ale také obrací pozornost k reakcím diváků. Již od roku 2008 Institut umění – Divadelní ústav celou škálou aktivit význam fotografie nejen veřejně popularizuje, ale také zpřístupňuje jako pramen historického poznání. Ve zdejší edici Česká divadelní fotografie vyšla v letošním roce komorní monografie věnovaná Vilému Sochůrkovi (1944-1976). Fotograf prvních ročníků Pražského Quadriennale a mnohaletý dokumentátor Divadelního ústavu svými fotografiemi divadelních i popkulturních témat spoluvytvářel atmosféru „zlatých šedesátých“, přesto se vyznačoval pokorou, úctou k materiálu, k tématu. Skrze autorovo dílo budeme uvažovat o fenoménu divadelní fotografie jako médiu, které zaznamenává inscenační tvar, a přitom se za jistých podmínek samo stává artefaktem. Dotkneme se metod i rozdílných přístupů charakteristických pro tento obor v období Sochůrkova působení.
Mgr. Denisa Šťastná, Ph.D. je teatroložka se specializací na scénografii a divadelní fotografii. Od r. 2009 vede Oddělení sbírek a archivu IDU. Je koordinátorkou Přehlídky divadelní fotografie, řídí edici České divadelní fotografie. Věnuje se také redakční práci (např. monografie Karel Glogr či Viktor Kronbauer – Divadelní fotografie).
Mgr. et Mgr. Věra Velemanová je divadelní historička se zaměřením na scénografii a dějiny ruské divadelní emigrace v Československu mezi dvěma válkami. S Vojtěchem Lahodou vydala monografii Libor Fára – dílo. Od r. 2000 pracuje v Kabinetu pro studium českého divadla IDU. Je také aktivní členkou Scénografické pracovní skupiny mezinárodní teatrologické organizace FIRT.
Fotograf: Vilém Sochůrek; M. Gorkij – Na dně, režie J. Gillar, Divadlo Na zábradlí, 1971