Teatrologická společnost a Kabinet pro studium českého divadla si vás dovolují pozvat na přednášku Pavla Himla: Proti vášním, nemravnosti a revoluci. Policejní dohled na divadlo na přelomu 18. a 19. století
čtvrtek 19. května od 17:00 v IDU (Nekázanka 16)
a zároveň on-line přes Zoom
To, že divadelní reprezentace může být společensky subverzivní, nás nepřekvapuje; od středověku je toho dokladem karneval. Historiograficky lépe zachytitelná a v poslední době hojně studovaná je regulace textů, včetně textů divadelních, v podobě cenzury. Na přelomu 18. a 19. století se kamenná divadla demokratizovala a získávala větší veřejný vliv. Přednáška se zaměří na úřední, především policejní regulaci divadelní praxe včetně reprezentací příležitostných. Nepůjde v ní ani tak o jednotlivá nežádoucí textová místa, pojmy či osoby, jako spíše o snahu utvářet i prostřednictvím divadla kultivovaného, uměřeného a se státem loajálního občana.
Pavel Himl je docentem historie na Fakultě humanitních studií UK. Vedle studia okrajových společenských skupin v raném novověku se v poslední době zaměřuje na kulturní dějiny správy v době osvícenství a formování sekulární veřejné morálky v první polovině 19. století. Jeho poslední knihou je monografie „Pozorovat, popsat, stvořit. Osvícenská policie a moderní stát 1770–1820“ (2019).
https://www.idu.cz/
https://www.teatrologie.cz/
Divadelní fakulta AMU si dovoluje pozvat všechny zájemce o ukrajinské divadlo. Dva přednáškové bloky z historie a současnosti ukrajinského divadla se uskuteční ve čtvrtek 2. června 2022 v Hallerově sále na DAMU.
Divadelní fakulta AMU zve na přednášky svých ukrajinských kolegů, přednášky se konají v ukrajinštině s konsekutivním překladem do češtiny a jsou rozděleny do dvou bloků:
10.00-11.30 h.
„Koryfejovo divadlo“: dědictví ukrajinského divadla 19. století a současné divadelní postupy…
Roman Lavrentij, odborný asistent Katedry divadelních studií a herectví Fakulty kultury a umění Národní univerzity Ivana Franka ve Lvově; Sofiia Rosa-Lavrentij, odborná asistentka Katedry divadelních studií a herectví Fakulty kultury a umění Národní univerzity Ivana Franka ve Lvově.
Jakou vizuální představu máme, když mluvíme o „klasickém ukrajinském divadle“? Není toto stereotypní vidění úspěchů národního divadla pouze v souřadnicích „lidového“, etnografického a „mravoučného“ umění – součástí jasně vymezeného koloniálního diskurzu?
Jak se odkaz „koryfejského divadla“ stal „kamenem úrazu“ a zároveň – „zdrojem síly“ pro další rozvoj ukrajinské kultury?
Jak důležitá je kontinuita ukrajinských divadelních tradic 19. století v moderním divadelním procesu Ukrajiny.
11.30-13.00 h.
Les Kurbas jako tvůrce ukrajinského avantgardního divadla
Yana Partola, docentka, děkanka Divadelní fakulty Charkovské národní univerzity umění I. P. Kotljarevského.
Prudká modernizace ukrajinského divadla v prvních desetiletích 20. století a role osobnosti ukrajinského režiséra-reformátora, pedagoga, organizátora divadelního procesu Lese Kurbase (1887-1937).
Kurbasův vzorec: „návrat přímo do Evropy a přímo k sobě samému, bez prostředníků a bez autoritativních vzorů“ – jako cesta k osvobození národního divadla z koloniální závislosti. Zkáza nezávislého umělce v totalitním systému SSSR.
Umělecký, praktický a teoretický odkaz Lese Kurbase a jeho role pro dnešní ukrajinské a světové divadlo.
14.00-15.30 h.
Loutkové divadlo současné Ukrajiny: myšlenky, vize, hledání
Olha Dorofejeva, docentka na katedře divadelních studií Charkovské národní univerzity umění I. P. Kotljarevského.
Loutkové divadlo na Ukrajině již více než deset let vykazuje silnou národní školu a otevřenost k experimentům. Jaké trendy se v této oblasti v posledních letech rozvinuly a kteří z tvůrců představují nejzajímavější fenomény tohoto procesu? Jakými změnami procházejí divadla během války a o jakých perspektivách sní?
15.30-17.00 h.
Formování, hlavní etapy a výzvy národní divadelní školy na Ukrajině v 19. – počátkem 20. století
Oleksandr Klekovkin, profesor, práce pro Ústav pro výzkum moderního umění Národní akademie umění na Ukrajině (Kyjev).
Hlavní etapy formování divadelní školy na Ukrajině (vědecké metody v divadelní vědě, metody výchovy herců a režisérů) – od zahraničních (polských, ruských) škol v XIX. století – až po národní divadelní školu a zvláštnosti jejího rozvoje ve XX. – počátku XXI. století.
ANTONÍN HEYTHUM
Vlasta Koubská, Radomíra Sedláková
Antonín Heythum (1901-1954) byl výjimečnou a výraznou osobností výtvarné kultury v meziválečném Československu a později v USA. Významně zasáhl do několika oborů (scénografie, architektura, nábytek, průmyslový design, pracoval jako vysokoškolský pedagog), avšak jeho tvorba byla dosud zpracována zlomkovitě, bez širšího kontextu, izolovaně a s omezením pouze na některé obory. Přípravě knihy předcházelo pečlivé zmapování jeho rozsáhlého mezioborového díla v archívech na českém i americkém území s cílem popsat a zhodnotit jeho přínos pro všechny zmíněné oblasti. Pečlivě je popsána rovněž jeho spolupráce s významnými umělci (Man Ray, Erwin Piscator, Max Ernst, Marcel Duchamp, Frederic Kann atd.) a jeho výstavní aktivity probíhající ve více než šedesáti místech Evropy a USA. Knižní monografie vychází v česko-anglické jazykové mutaci. Publikace obsahuje úplný soupis inscenací Antonína Heythuma, rejstřík a resumé. Text doprovází bohatý obrazový materiál z rodinné pozůstalosti, českých a amerických sbírek (plány, kresby, scénické a kostýmní návrhy, fotografie, rukopisy) a poznámkový aparát.
Nakladatel: Institut umění – Divadelní ústav
Jazyk: čeština, angličtina
ISBN: 978-80-7008-456-4
Rok vydání: 2022
Počet stran: 444
Publikace je dostupná na našem e-knihkupectví Prospero.
Teatrologická společnost, Kabinet pro studium českého divadla IDU a Katedra divadelních studií FF MU Brno si vás dovolují pozvat na přednášku:
Ladislava Petišková, Andrea Jochmanová: Osvobozené divadlo. Na vlnách Devětsilu
středa 22. února 2023 | 17.00 h |Praha
IDU, budova Nekázanka 16, Praha 1, vstup volný
nebo online
Přednáška vychází ze stejnojmenné publikace, která se snaží předložit ucelený obraz projevů české divadelní avantgardy, k nimž došlo pod vlivem Devětsilu a přesahem jeho členstva do mnoha oblastí tvůrčí činnosti i mezinárodními kontakty. Vedle realizovaných divadelních projektů stálo (a dodneška stojí) mnoho teoretických konceptů, včetně programových manifestů, úvah o světě, modernosti, soudobém člověku a jeho senzitivitě, o konstruktivistickém pragmatismu, stejně jako o snahách vymanit se z dosavadních bezpečných sfér, proměnit faktory smyslové stimulace od vědomého za hranice nevědomí, posunout se od vizuálního požitku k zakoušení a poznávání ničím nelimitovaného světa snění. Autorky se ve svých výzkumech soustředí na teorii problematiky avantgardního divadelního umění (A. Jochmanová) i na historický proces formování osvobozeného divadla a tvůrčí cestu jeho osobností (L. Petišková).
Ladislava Petišková, historička a teoretička, emeritní pracovnice Kabinetu pro studium českého divadla při Divadelním ústavu a emeritní pedagog Katedry nonverbálního divadla HAMU
Andrea Jochmanová, divadelní historik, pedagog a odborný asistent DiFa JAMU a kurátor sbírek Oddělení dějin divadla MZM Brno
Přednáška proběhne v IDU, pobočka Nekázanka 16, a zároveň přes Zoom, odkaz ZDE
Meeting ID: 898 0203 7799
Passcode: 224682
Již více než dvacet, od roku 1999 se při příležitosti Mezinárodního festivalu Divadlo v Plzni konají workshopy divadelní fotografie. Od roku 2002 k tomu přibyly videoworkshopy.
Tím se stal plzeňský divadelní festival jedním z kontinuálně nejdéle dokumentovaným divadelním festivalem Evropy. Současně vznikl rozsáhlý audiovizuální archív festivalových aktivit.
Jako součást jubilejního 30. ročníku mezinárodního festivalu Divadlo se bude konat společné kolokvium, kde budou nejen účastníci obou workshopů reflektovat své zkušenosti, diskutovat o odlišnostech dokumentace prostřednictvím obou médií, teoreticko-estetickou problematiku dokumentace divadelních inscenací, stejně jako odborné i praktické zkušenosti s její realizací. Fotografie, filmy, videa a zvukové záznamy způsobily v minulém století revoluci v divadelní dokumentaci, protože konzervovaly nejen muzejní artefakty, ale také přímo dokumentovaly scénickou hru na jevišti. Nové dimenze v této dokumentaci se objevily v posledních desetiletích v souvislostí s digitalizací v médiích. V této souvislosti se nabízí otázka, jaké změny ve výrobě, ale i ve sběratelství, evidenci a veřejné prezentaci z tohoto vývoje vyplývají a jak vědecky, technologicky a právně naložit s těmito záznamy v nových médiích.
Tyto otázky vzbuzují velký zájem nejen u účastníků workshopů, ale i u další odborné veřejnosti. Kolokvia, oficiálně pořádaného festivalem se zúčastní také Institut umění – Divadelní ústav, Praha a Divadelní oddělení Národního muzea v Praze, divadelní oddělení Freie Universität Berlin a Německé centrum Mezinárodního divadelního institutu (ITI).
Kolokvium se bude konat dne 14. září 2022 od 10:00 -16:30 hodin v kulturním centru Nádraží Jižní předměstí v Plzni.
P R O G R A M
Part 0: 10:00 – 10:15
Zahájení a přivítání vedením festivalu
Přivítání vedením videoworkshopu (Erhard Ertel, Berlin)
Přivítání vedením fotografického workshopu (Jaroslav Prokop, Praha)
Part 1: 10:15 – 11:45
Moderování: Thilo Wittenbecher (ITI Germany) / Lenka Šaldová (Divadelní oddělení Národního muzea Praha)
– Josef Ptáček (fotografický workshop): O estetice a funkci divadelní fotografie
– Erhard Ertel (Freie Universität Berlin): Zpřístupnění nezpřístupnitelného – Audiovizuální revoluce divadelní dokumentace
– Lucie Čepcová (IDU Praha): Orální historie českého divadla – vzpomínky pamětníků jako historiografická metoda dokumentace divadelní činnosti
– Veronika Kyrianová (Divadelní oddělení Národního muzea Praha): Dokumentace divadelní práce a dokumentace současné umělecké performance pro Divadelní oddělení Národního muzea
Přestávka na kávu 11:45 – 12:00
Part 2: 12:00 – 13:30
Moderování: Thilo Wittenbecher (ITI Germany) / Jaroslav Prokop (Fotoworkshop)
– Lilly Rößler (Freie Universität Berlin): Reprodukované divadlo – O estetické vnitřní hodnotě divadelních dokumentů
– Anna Hejmová (IDU Prag): Prostor (české) divadelní fotografie
– Jakob Bogatzki (Freie Universität Berlin): Pohled oka a pohled kamery – O požadavcích a rozporech v dokumentaci divadelních akcí
– David de Jesus Escobar Arrieta (Freie Universität Berlin): Potenciály a problémy audiovizuální divadelní dokumentace v kontextu divadelních festivalů
Pauza na oběd 13:30 – 14:30
Part 3: 14:30 – 16:30
Moderování: Erhard Ertel (Freie Universität Berlin) / Lenka Šaldová (Divadelní oddělení Národního muzea Praha)
– Ondřej Svoboda (IDU Prag): Limity záznamu imerzivního divadla
– Christine Henniger (ITI Germany) – Video-lecture: Mediální dokumenty. Metadata. Sítě
– Josef Herman (šéfredaktor časopisu): Dokumentace a divadelní kritika. Případně: Dokumentace v kritické praxi
– Thilo Wittenbecher (ITI Germany): Audiovizuální dokument. Archiv. Mediatéka (Strukturovaná festivalová mediatéka)
Závěrečná slova vedoucích workshopů (foto a video)
Kolokvium Audiovizuální / fotografické záznamy divadelních inscenací | Festival Divadlo
Dvousvazková publikace navazuje na dvoudílnou monografii Prozatímní divadlo 1862–1883 (Academia – Národní divadlo, Praha 2006). Za použití stejné metodologie do podrobností mapuje českojazyčný repertoár pražského Stavovského divadla od roku 1824, kdy se začal utvářet profesionální český soubor, do vzniku Prozatímního divadla v roce 1862. Z cedulí jako prvořadého a unikátního pramene výzkum vycházel, jejich informace byly však ověřovány a doplňovány na základě studia dalších pramenů, dobového tisku a literatury. Využití specializované databáze Elektronický divadelní archiv umožnilo sestavení nejen soupisu inscenací a představení, ale i přehledu činnosti tvůrců, inscenátorů i interpretů Stavovského divadla v uvedeném období.
Stavovské divadlo 1824–1862: Českojazyčný repertoár I a II
Rok: 2022
ISBN: 978-80-7036-695-0
Autor / Autoři: Václav Štěpán, Markéta Trávníčková
Vydavatel: Národní muzeum, Academia
Místo vydání: Praha
Počet stran: díl I. 613 + 24 stran obrazové přílohy, díl II. 1824 +16 stran obrazové přílohy
Citace: ŠTĚPÁN, Václav a TRÁVNÍČKOVÁ, Markéta. Stavovské divadlo 1824–1862: Českojazyčný repertoár I a II. Vydání první. Praha: Národní muzeum, Academia, 2022. ISBN 978-80-7036-695-0.
Autor článku: převzato z: https://publikace.nm.cz/, foto převzato z: https://twitter.com/NaklAcademia
Teatrologická konference, pořádaná Divadelní fakultou AMU a Divadlem na Vinohradech, je součástí stejnojmenného tříletého výzkumného projektu řešeného na Akademii múzických umění v Praze a podpořeného z prostředků Institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj AMU, které poskytlo MŠMT ČR v roce 2022. Konference se uskuteční 24. listopadu od 10.00 ve Studiové scéně Divadla na Vinohradech.
Vážené kolegyně, vážení kolegové,
dovolujeme si Vás pozvat na teatrologickou konferenci, která se uskuteční 24. 11. 2022, v den 115. narozenin Divadla na Vinohradech. Na konferenci chceme přehledně shrnout a předložit k odborné diskusi výsledky dosavadního výzkumu společensky a divadelně podstatných, ale málo prozkoumaných a řadou mýtů a „historek“ opředených dvou dekád činnosti tohoto významného divadla.
První blok: /10.00 – 13.00 hod./ se bude věnován historickým a společenským souvislostem období tzv. normalizace a jejich vlivem na činnost a tvorbu Divadla na Vinohradech.
Připravované referáty se zabývají např. vlivem kulturní politiky na repertoár DnV, odvoláním ředitele Pavlíčka a instalací ředitele Míky proměnami souboru, výsledkům výzkumu v archivech bezpečnostních složek (STB) a zřizovatele divadla (NVP), přičleněním Činoherního klubu k DnV a činností dvou velkých pražských činoher (ND a DnV) v druhé polovině 80. let. minulého století. (Referáty: Radmila Hrdinová, Zuzana Paulusová, Eva Lanšádlová, Tomáš Bojda, Vladimír Just, Vladimír Procházka.)
Druhý blok: /14.00 – 18.00 hod./ přinese příspěvky na téma paradoxy normalizace (na škále mezi kolaborací s normalizačním režimem a aktivním odporem vůči němu).
Připravované případové studie se zabývají pokusy o původní českou hru v časech normalizace (J. Jílek, J. Hubač a další), tvorbou režisérů J. Dudka (a vztahem DnV a televize), F. Štěpánka (a vztahem DnV a DAMU), J. Dalíka, J. Nováka a J. Kačera, tvorbou divadla v období tzv. perestrojky a dalšími tématy. (Referáty: Lenka Jungmannová, Taťjana Lazorčáková, Jan Vedral, Tomáš Bojda a doktorandky a doktorandi B. Mašková, T. Šafářová, M. Hliněnská, V. Čepek a V. Kořínek.)
Po každém z bloků následuje diskuse.
Večerní přídavek ke konferenci /19.00 – 21.00/ koncipujeme jako pamětnické setkání, na které pozveme některé z těch, kteří sedmdesátá a osmdesátá léta v našem divadle prožili.
Pokud Vás obsah a program konference zaujal, budeme se těšit na Vaši účast a případné příspěvky v diskusích. Vzhledem k omezené kapacitě Studiové scény DnV si dovolujeme Vás požádat, abyste svůj zájem o účast na celé konferenci (či na jednotlivých jejích blocích) závazně sdělili do 31. října 2022 organizační tajemnici konference Ing. Lucii Krůtové (mail: lucie.krutova@damu.cz).
Za organizátory konference,
prof. MgA. Jan Vedral, Ph.D.
převzato z: https://www.damu.cz
Teatrologická společnost, Kabinet pro studium českého divadla IDU a Katedra divadelních studií FF MU Brno si vás dovolují pozvat na přednášku:
Iveta Škripková: Feministické divadlo a jeho slovenská cesta
8. března 2023 | 16.30 h | Brno
Gorkého 7, budova FF MU, vstup volný
nebo online před odkaz: tinyurl.com/59hu2a5k
Meeting ID: 972 1795 2150
Passcode: 459520
Přednáška bude založena na publikaci Feministické divadlo a jeho slovenská cesta (2022).
Monografia Ivety Škripkovej Feministické divadlo a jeho slovenská cesta je vôbec prvou odbornou publikáciou, ktorá sa venuje prieniku feministického umenia a filozofie do slovenskej divadelnej praxe. Vzácnym prínosom textu významnej slovenskej divadelníčky – autorky, režisérky, divadelnej manažérky a v neposlednom rade teoretičky – Ivety Škripkovej je práve zameranie sa na dokumentáciu a hĺbkovú analýzu feministického divadla na Slovensku od deväťdesiatych rokov.
No publikácia neprináša len pohľad na aktivity banskobystrického zoskupenia T.W.I.G.A. a zaujímavý pohľad na súčasnú slovenskú drámu a divadelnú prax. Čitateľ sa okrem fundovaného pohľadu na slovenské divadlo oboznámi aj so svetovými teoretickými koncepciami feminizmov, feministickou filozofiou, feministickým divadlom, s prínosmi a dielami najvýznamnejších feministických autoriek a umelkýň.
Ide o výberový a subjektívny exkurz do problematiky – aj v tom tkvie jeho výnimočnosť, pretože čitateľa zároveň nabáda k úvahe o zdrojových myšlienkových kódoch súčasného slovenského feministického divadla. Ivetu Škripkovú môžeme považovať za jeho iniciátorku a zakladateľku.
Mgr.art. Iveta Škripková PhD.
Mgr.art. Iveta Škripková PhD. vystudovala filmovou a televizní dramaturgii a scenáristiku na bratislavské VŠMU a estetiku na Karlově univerzitě v Nitře. V roce 1985 začala pracovat jako dramaturgyně v banskobystrickém divadle Bábkové divadlo na Rázcestí a v roce 1992 se stala jeho ředitelkou. V letech 1993 a 1999 absolvovala studijní pobyty v divadlech v Marseille a v Paříži a v roce 2002 byla součástí rezidenčního programu ArtsLink v americké Atlantně.
Performing Arts Hub Norway ve spolupráci se s Evropskou sítí informačních center pro performing arts (ENICPA) pořádá v pátek 30. 9. od 9.00 do 16.00 seminář Badatel a digitální archiv zaměřený na využití nástrojů digital humanities ve výzkumu a vzdělávání v oblasti performativních umění.
Celý seminář bude probíhat v angličtině a bude streamovaný ze stránky Norské národní knihovny. Zájemcům je přístupný zdarma.
Program a bližší informace o přednášejících a prezentovaných projektech naleznete v příloze.
Foto převzato z: https://www.nb.no/hva-skjer/ – Frits Solvang.
Teatrologická společnost, Kabinet pro studium českého divadla IDU a Katedra divadelních studií FF MU Brno si vás dovolují pozvat na přednášku Daniela Čadková: Senekova tragédie Agamemnon v překladu Václava Renče.
středa 29. března 2023 | 17.00 h | Praha
IDU, budova Nekázanka 16, Praha 1, vstup volný
nebo online
Anotace:
Zatímco pro W. Shakespeara, T. Kyda či P. Corneille byly tragédie antického filozofa Lucia Annaea Seneky důležitým inspiračním zdrojem pro vlastní tvorbu, česká divadelní kultura je začala objevovat s velkým zpožděním. Toto opomíjení bylo dáno zakořeněnou tradicí negativního hodnocení Seneky jakožto autora tragédií a upřednostňováním řeckých dramatiků. Senekovy tragédie jsou postupně překládány do češtiny až zhruba od začátku 21. století a dlouho se mělo za to, že jsou to první české překlady – dokud nebyl objeven rukopis překladu tragédie Agamemnon od básníka Václava Renče (1911–1973) z roku 1965. V přednášce se budeme zabývat Renčovým překladem v kontextu jeho překladatelské činnosti pro divadlo a pokusíme se zrekonstruovat okolnosti jeho vzniku.
Mgr. Daniela Čadková, PhD., absolvovala bohemistiku, latinu a literární komparatistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Působí v Kabinetu pro klasická studia Filosofického ústavu AV ČR, kde se věnuje zejména recepci antiky v české literatuře a kultuře a také problematice překládání antických římských dramat (praetexta Octavia, Senekovy tragédie Šílený Herkules a Trojanky).