Teatrologická společnost a Kabinet pro studium českého divadla si vás dovolují pozvat na přednášku Pavla Himla: Proti vášním, nemravnosti a revoluci. Policejní dohled na divadlo na přelomu 18. a 19. století
čtvrtek 19. května od 17:00 v IDU (Nekázanka 16)
a zároveň on-line přes Zoom
To, že divadelní reprezentace může být společensky subverzivní, nás nepřekvapuje; od středověku je toho dokladem karneval. Historiograficky lépe zachytitelná a v poslední době hojně studovaná je regulace textů, včetně textů divadelních, v podobě cenzury. Na přelomu 18. a 19. století se kamenná divadla demokratizovala a získávala větší veřejný vliv. Přednáška se zaměří na úřední, především policejní regulaci divadelní praxe včetně reprezentací příležitostných. Nepůjde v ní ani tak o jednotlivá nežádoucí textová místa, pojmy či osoby, jako spíše o snahu utvářet i prostřednictvím divadla kultivovaného, uměřeného a se státem loajálního občana.
Pavel Himl je docentem historie na Fakultě humanitních studií UK. Vedle studia okrajových společenských skupin v raném novověku se v poslední době zaměřuje na kulturní dějiny správy v době osvícenství a formování sekulární veřejné morálky v první polovině 19. století. Jeho poslední knihou je monografie „Pozorovat, popsat, stvořit. Osvícenská policie a moderní stát 1770–1820“ (2019).
https://www.idu.cz/
https://www.teatrologie.cz/
Divadelní fakulta AMU si dovoluje pozvat všechny zájemce o ukrajinské divadlo. Dva přednáškové bloky z historie a současnosti ukrajinského divadla se uskuteční ve čtvrtek 2. června 2022 v Hallerově sále na DAMU.
Divadelní fakulta AMU zve na přednášky svých ukrajinských kolegů, přednášky se konají v ukrajinštině s konsekutivním překladem do češtiny a jsou rozděleny do dvou bloků:
10.00-11.30 h.
„Koryfejovo divadlo“: dědictví ukrajinského divadla 19. století a současné divadelní postupy…
Roman Lavrentij, odborný asistent Katedry divadelních studií a herectví Fakulty kultury a umění Národní univerzity Ivana Franka ve Lvově; Sofiia Rosa-Lavrentij, odborná asistentka Katedry divadelních studií a herectví Fakulty kultury a umění Národní univerzity Ivana Franka ve Lvově.
Jakou vizuální představu máme, když mluvíme o „klasickém ukrajinském divadle“? Není toto stereotypní vidění úspěchů národního divadla pouze v souřadnicích „lidového“, etnografického a „mravoučného“ umění – součástí jasně vymezeného koloniálního diskurzu?
Jak se odkaz „koryfejského divadla“ stal „kamenem úrazu“ a zároveň – „zdrojem síly“ pro další rozvoj ukrajinské kultury?
Jak důležitá je kontinuita ukrajinských divadelních tradic 19. století v moderním divadelním procesu Ukrajiny.
11.30-13.00 h.
Les Kurbas jako tvůrce ukrajinského avantgardního divadla
Yana Partola, docentka, děkanka Divadelní fakulty Charkovské národní univerzity umění I. P. Kotljarevského.
Prudká modernizace ukrajinského divadla v prvních desetiletích 20. století a role osobnosti ukrajinského režiséra-reformátora, pedagoga, organizátora divadelního procesu Lese Kurbase (1887-1937).
Kurbasův vzorec: „návrat přímo do Evropy a přímo k sobě samému, bez prostředníků a bez autoritativních vzorů“ – jako cesta k osvobození národního divadla z koloniální závislosti. Zkáza nezávislého umělce v totalitním systému SSSR.
Umělecký, praktický a teoretický odkaz Lese Kurbase a jeho role pro dnešní ukrajinské a světové divadlo.
14.00-15.30 h.
Loutkové divadlo současné Ukrajiny: myšlenky, vize, hledání
Olha Dorofejeva, docentka na katedře divadelních studií Charkovské národní univerzity umění I. P. Kotljarevského.
Loutkové divadlo na Ukrajině již více než deset let vykazuje silnou národní školu a otevřenost k experimentům. Jaké trendy se v této oblasti v posledních letech rozvinuly a kteří z tvůrců představují nejzajímavější fenomény tohoto procesu? Jakými změnami procházejí divadla během války a o jakých perspektivách sní?
15.30-17.00 h.
Formování, hlavní etapy a výzvy národní divadelní školy na Ukrajině v 19. – počátkem 20. století
Oleksandr Klekovkin, profesor, práce pro Ústav pro výzkum moderního umění Národní akademie umění na Ukrajině (Kyjev).
Hlavní etapy formování divadelní školy na Ukrajině (vědecké metody v divadelní vědě, metody výchovy herců a režisérů) – od zahraničních (polských, ruských) škol v XIX. století – až po národní divadelní školu a zvláštnosti jejího rozvoje ve XX. – počátku XXI. století.
ANTONÍN HEYTHUM
Vlasta Koubská, Radomíra Sedláková
Antonín Heythum (1901-1954) byl výjimečnou a výraznou osobností výtvarné kultury v meziválečném Československu a později v USA. Významně zasáhl do několika oborů (scénografie, architektura, nábytek, průmyslový design, pracoval jako vysokoškolský pedagog), avšak jeho tvorba byla dosud zpracována zlomkovitě, bez širšího kontextu, izolovaně a s omezením pouze na některé obory. Přípravě knihy předcházelo pečlivé zmapování jeho rozsáhlého mezioborového díla v archívech na českém i americkém území s cílem popsat a zhodnotit jeho přínos pro všechny zmíněné oblasti. Pečlivě je popsána rovněž jeho spolupráce s významnými umělci (Man Ray, Erwin Piscator, Max Ernst, Marcel Duchamp, Frederic Kann atd.) a jeho výstavní aktivity probíhající ve více než šedesáti místech Evropy a USA. Knižní monografie vychází v česko-anglické jazykové mutaci. Publikace obsahuje úplný soupis inscenací Antonína Heythuma, rejstřík a resumé. Text doprovází bohatý obrazový materiál z rodinné pozůstalosti, českých a amerických sbírek (plány, kresby, scénické a kostýmní návrhy, fotografie, rukopisy) a poznámkový aparát.
Nakladatel: Institut umění – Divadelní ústav
Jazyk: čeština, angličtina
ISBN: 978-80-7008-456-4
Rok vydání: 2022
Počet stran: 444
Publikace je dostupná na našem e-knihkupectví Prospero.
KDY: 5. 10. 2022
KDE: Gorkého 57/ Brno nebo online (meeting ID: 915 8045 0441, passcode: 257496)
Japonské divadlo bývá často označováno jako důležitý inspirační zdroj evropské divadelní moderny a avantgardy. Vystoupení prvních japonských divadelních umělců a jejich recepce v zahraničí byly důkladně zmapovány a staly se předmětem mnoha odborných publikací. Jak ale vypadaly první kontakty s japonským divadlem v českých zemích? Jaké divadelní skupiny na našem území hostovaly a jaká byla recepce jejich představení? Co tuto recepci ovlivňovalo a čím byl tvořen dobový obraz japonského divadla. Můžeme hovořit o nějakém konkrétním vlivu těchto vystoupení na české divadlo? A co považoval Jan Neruda za příčinu častého „národního párání břicha“ u Japonců, a proč musela drobná Hanako pokaždé umřít?
Mgr. Zuzana Rozwałka, Ph.D. je odbornou asistentkou Semináře japonských studií na FF MU v Brně. Vystudovala japonskou filologii na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci a v letošním roce ukončila doktorské studium na Katedře divadelních studií FF MU. V rámci svého výzkumu se věnuje politickým a společenským kontextům vývoje japonského divadla, specialistům na cross-genderové role a české recepci japonského divadla a Japonska obecně.
První přednáška podzimního semestru 2022 se uskuteční ve spolupráci mezi Katedrou divadelních studií a Kabinetem pro studium českého divadla (Institut umění – Divadelní ústav) pod hlavičkou Teatrologické společnosti.
Teatrologická společnost, Kabinet pro studium českého divadla IDU a Katedra divadelních studií FF MU Brno si vás dovolují pozvat na přednášku Daniela Čadková: Senekova tragédie Agamemnon v překladu Václava Renče.
středa 29. března 2023 | 17.00 h | Praha
IDU, budova Nekázanka 16, Praha 1, vstup volný
nebo online
Anotace:
Zatímco pro W. Shakespeara, T. Kyda či P. Corneille byly tragédie antického filozofa Lucia Annaea Seneky důležitým inspiračním zdrojem pro vlastní tvorbu, česká divadelní kultura je začala objevovat s velkým zpožděním. Toto opomíjení bylo dáno zakořeněnou tradicí negativního hodnocení Seneky jakožto autora tragédií a upřednostňováním řeckých dramatiků. Senekovy tragédie jsou postupně překládány do češtiny až zhruba od začátku 21. století a dlouho se mělo za to, že jsou to první české překlady – dokud nebyl objeven rukopis překladu tragédie Agamemnon od básníka Václava Renče (1911–1973) z roku 1965. V přednášce se budeme zabývat Renčovým překladem v kontextu jeho překladatelské činnosti pro divadlo a pokusíme se zrekonstruovat okolnosti jeho vzniku.
Mgr. Daniela Čadková, PhD., absolvovala bohemistiku, latinu a literární komparatistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Působí v Kabinetu pro klasická studia Filosofického ústavu AV ČR, kde se věnuje zejména recepci antiky v české literatuře a kultuře a také problematice překládání antických římských dramat (praetexta Octavia, Senekovy tragédie Šílený Herkules a Trojanky).
Teatrologická společnost, Kabinet pro studium českého divadla IDU a Katedra divadelních studií FF MU Brno si vás dovolují pozvat na přednášku:
Denisa Štastná & Věra Velemanová
Vilém Sochůrek. Divadelní fotografie a její dokumentace
Středa 19. října 2022 v 17.00 hod.
Přednáška proběhne v IDU, pobočka Nekázanka 16, Praha 1 a zároveň přes Zoom, odkaz ZDE
Meeting ID: 865 2958 7011
Passcode: 259412
Divadelní fotografie bývá přehlíženou součástí scénického umění. Přitom právě oko fotografa často provází inscenaci od jejího vznikání až po premiérové uvedení, zachycuje sílu gest a půvab mizanscén, nahlíží do zákulisí, ale také obrací pozornost k reakcím diváků. Již od roku 2008 Institut umění – Divadelní ústav celou škálou aktivit význam fotografie nejen veřejně popularizuje, ale také zpřístupňuje jako pramen historického poznání. Ve zdejší edici Česká divadelní fotografie vyšla v letošním roce komorní monografie věnovaná Vilému Sochůrkovi (1944-1976). Fotograf prvních ročníků Pražského Quadriennale a mnohaletý dokumentátor Divadelního ústavu svými fotografiemi divadelních i popkulturních témat spoluvytvářel atmosféru „zlatých šedesátých“, přesto se vyznačoval pokorou, úctou k materiálu, k tématu. Skrze autorovo dílo budeme uvažovat o fenoménu divadelní fotografie jako médiu, které zaznamenává inscenační tvar, a přitom se za jistých podmínek samo stává artefaktem. Dotkneme se metod i rozdílných přístupů charakteristických pro tento obor v období Sochůrkova působení.
Mgr. Denisa Šťastná, Ph.D. je teatroložka se specializací na scénografii a divadelní fotografii. Od r. 2009 vede Oddělení sbírek a archivu IDU. Je koordinátorkou Přehlídky divadelní fotografie, řídí edici České divadelní fotografie. Věnuje se také redakční práci (např. monografie Karel Glogr či Viktor Kronbauer – Divadelní fotografie).
Mgr. et Mgr. Věra Velemanová je divadelní historička se zaměřením na scénografii a dějiny ruské divadelní emigrace v Československu mezi dvěma válkami. S Vojtěchem Lahodou vydala monografii Libor Fára – dílo. Od r. 2000 pracuje v Kabinetu pro studium českého divadla IDU. Je také aktivní členkou Scénografické pracovní skupiny mezinárodní teatrologické organizace FIRT.
Fotograf: Vilém Sochůrek; M. Gorkij – Na dně, režie J. Gillar, Divadlo Na zábradlí, 1971
Podívejte se, na jaké přednášky se můžete v letošním semestru těšit!
Praha – Brno
Pražské přednášky se konají v pobočce IDU na adrese Nekázanka 18, Praha 1.
Brněnské přednášky se konají v budově FF MU na adrese Gorkého 57, Brno.
Přednášky začínají v 17:00 a je možné účastnit se jich prezenčně či online přes platformu ZOOM.
Vstup je volný.
Přednášky pořádají Teatrologická společnost, Kabinet pro studium českého divadla a Katedra divadelních studií Masarykovy univerzity.
22. února
Ladislava Petišková, Andrea Jochmanová
Osvobozené divadlo. Na vlnách Devětsilu
Praha
8. března
Iveta Škripková
Feministické divadlo na Slovensku
Brno
29. března
Daniela Čadková
Senekova tragédie Agamemnon v překladu Václava Renče
Praha
12. dubna
Filip Krajník, Pavel Drábek, David Drozd, Anna Hrdinová, Klára Škrobánková
Překládání anglického restauračního dramatu
Praha
26. dubna
Dorota Sosnowska
New brutalism and Sara Kane’s dramas on Polish 1990s stage in context of political transition
Brno
10. května
Barbora Grečnerová
Václav Havel – světoznámý politik, neznámý autor a dramatik
Brno
21. června
Kateřina Piorecká
Umělecké dílo jako událost uprostřed společenského dění
Praha
Přednáška Andrey Jochmanové Osvobozené divadlo – Na vlnách Devětsilu se uskuteční v rámci Týdne Akademie věd na Divadelní fakultě JAMU (Mozartova 1, Brno) v pondělí 31.10.2022 od 16:00 hodin, v učebně 104.
Přednáška vychází z dlouholetého výzkumu publikovaného v čerstvě vydané stejnojmenné knize Andrey Jochmanové a Ladislavy Petiškové. Naší snahou bylo předložit ucelený obraz projevů české divadelní avantgardy, k nimž došlo pod vlivem Devětsilu, ať už ve smyslu organizačně jednotící základny tohoto sdružení, v rozsáhlých sférách zájmů jeho jednotlivých členů, tak ve snaze o začlenění do mezinárodního uměleckého kontextu. Odkaz avantgardního divadla je pro nás stále fascinující – snad o to víc, oč podivnější hra se s jeho ideami a tvorbou i s osudy jednotlivých významných osobností rozpoutala v soukolí dějin. Avantgarda zasáhla do revitalizace i rekultivace poválečné společnosti mnoha do té doby neobvyklými způsoby vnímání světa. Vedle realizovaných projektů stálo a dodneška stojí mnoho teoretických konceptů, včetně programových manifestů, úvah o světě, modernosti, soudobém člověku a jeho senzitivitě, o konstruktivistickém pragmatismu, stejně jako o snahách vymanit se z dosavadních bezpečných sfér, proměnit faktory smyslové stimulace od vědomého za hranice nevědomí, posunout se od vizuálního požitku k zakoušení a poznávání ničím nelimitovaného světa, v němž se mnoho z jevů dosavadních rovin snění posunulo k realizaci.
Více informací najdete na webu Týdne Akademie věd ČR: https://www.tydenavcr.cz/program/akce?id=4614&a=osvobozene-divadlo–na-vlnach-devetsilu-ke-stemu-vyroci-divadelni-avantgardy
Na snímku je výjev z inscenace Když ženy něco slaví (1926, foto z pozůstalosti L. Skrbkové).
Autor článku: Andrea Jochmanová; Foto převzato z webu pořadatele
Další z Přednášek Teatrologické společnosti se uskuteční prezenčně v Brně na Katedře divadelních studií (místnost G01) od 17 hodin. Přednáška i následná diskuze bude probíhat v angličtině.
Unikátní příležitost seznámit se s divadelním provozem v arktické oblasti Laponska. Jak funguje kulturní instituce v nejsevernějších oblastech Evropy? Maria Sibińska je docentkou na Institutu skandinávských a finských studií Univerzity v Gdaňsku. Mezi její výzkumné zájmy patří severské divadlo a drama se zvláštním zaměřením na etnickou a menšinovou problematiku, nejednoznačnost identity a ústní tradice. Publikovala také knihy a články o norské literatuře, historii severského divadla (např. o divadelní tradici Ludviga Holberga) a laponské kultuře. Ve své přednášce nastíní historii divadla Beaivváš Sámi Našunálateáhter a představí sámské i nesámské inspirační zdroje, na kterých tato moderní instituce funguje.
středa 9. listopadu 2022 | 17.00 h | Brno
KDS, FF MU, Gorkého 57, Brno, vstup volný
ZOOM
https://cesnet.zoom.us/j/95549615862?pwd=MlY4cmp2WWs1bmhvSkNTNjQ2cmpKQT09
Meeting ID: 955 4961 5862
Passcode: 417362
Ve dnech 11.-13. listopadu 2022 se na Divadelní fakultě AMU odehraje symposium věnované odkazu ruského herce, režiséra, divadelního reformátora a zakladatele slavné metody výchovy herectví Konstantina Sergejeviče Stanislavského.
Během symposia se na DAMU setkají divadelní vědci, výzkumníci, pedagogové i praktičtí divadelníci z různých koutů světa, aby ve svých příspěvcích a workshopech seznámili (nejen) s nejnovějšími poznatky výzkumu Stanislavského hereckého Systému. Program symposia nabídne také panelovou diskusi věnovanou absorpci vlivů Stanislavského na Ukrajině. Symposium je realizované ve spolupráci se Stanislavsky Research Centre Univerzity v Leedsu a platformou The S Word, která se podílí na organizaci prestižních konferencí po celém světě.
Organizací symposia The S Word: Stanislavsky’s Last Words DAMU navazuje na dvě předešlé konference, které jsou výsledky dlouhodobé výzkumné spolupráce zmíněných institucí. Tou první byla Merging Methodologies (2017) zaměřená na ranou praktickou i teoretickou tvorbu Stanislavského a druhá pak Bertolt Brecht: Protiklady jako metoda (2019), která nahlížela odkaz další významné divadelní osobnosti 20. století. Symposium The S Word: Stanislavsky’s Last Words cyklus konferencí symbolicky završuje. Zaměří se na problematiku přenosu Stanislavského závěrečného výzkumu v jeho uměleckém, společensko-politickém a široce historickém kontextu. Program symposia je složen z klasických konferenčních příspěvků i z praktických dílen a podobně jako předešlé dvě události prozkoumá jednu z nejzásadnějších osobností světového divadla prostřednictvím sdílení teoretického a praktického výzkumu.
Oficiální program symposia zahájí v pátek 11. listopadu prof. Jonathan Pitches, jeden z autorů knihy The Routledge Companion to Vsevolod Meyerhold, která přináší zcela aktuální pohled na režijní tvorbu V. Mejercholda, zasazuje jeho práci do kontextu vývoje evropského divadla, teorie herectví a herecké výchovy a do obecnějších úvah o společensko-politickém dopadu divadla. Po oficiálním uvedení knihy bude následovat i autogramiáda.
Na symposiu vystoupí řada významných zahraničních hostů se svými příspěvky či workshopy.
Mezi nimi například prof. Maria Shevtsova (Goldsmiths University of London), autorka knihy Re-Discovering Stanislavsky, a prof. Sharon Marie Carnicke (University of Southern California), mezi jejíž knihy patří třeba Stanislavsky in Focus. Jeden z hlavních workshopů na symposiu povede prof. Bella Merlinová (University of California Riverside) autorka knihy The Complete Stanislavsky Toolkit. Prof. Rhonda Blairová, autorka knihy The Actor, Image and Action (Southern Methodist University), uzavře program symposia přednáškou na téma divadlo a kognitivní vědy.
Speciální panelová session věnovaná ukrajinskému divadlu
DAMU a The Stanislavsky Research Centre, včetně jeho přidružených aktivit, chtějí vyjádřit jednoznačnou podporu ukrajinským uměleckým pracovníkům, umělcům, učitelům a výzkumníkům a těm ruským praktikům a akademikům, kteří statečně a otevřeně odsoudili kroky vlády Ruské federace při jejím nevyprovokovaném útoku na ukrajinský lid. Program symposia The S Word: Stanislavsky’s Last Words proto nabídne i speciální panelovou session zkoumající Stanislavského vliv na vývoj ukrajinského divadla.