Teatrologická společnost a Kabinet pro studium českého divadla si vás dovolují pozvat na přednášku Pavla Himla: Proti vášním, nemravnosti a revoluci. Policejní dohled na divadlo na přelomu 18. a 19. století
čtvrtek 19. května od 17:00 v IDU (Nekázanka 16)
a zároveň on-line přes Zoom
To, že divadelní reprezentace může být společensky subverzivní, nás nepřekvapuje; od středověku je toho dokladem karneval. Historiograficky lépe zachytitelná a v poslední době hojně studovaná je regulace textů, včetně textů divadelních, v podobě cenzury. Na přelomu 18. a 19. století se kamenná divadla demokratizovala a získávala větší veřejný vliv. Přednáška se zaměří na úřední, především policejní regulaci divadelní praxe včetně reprezentací příležitostných. Nepůjde v ní ani tak o jednotlivá nežádoucí textová místa, pojmy či osoby, jako spíše o snahu utvářet i prostřednictvím divadla kultivovaného, uměřeného a se státem loajálního občana.
Pavel Himl je docentem historie na Fakultě humanitních studií UK. Vedle studia okrajových společenských skupin v raném novověku se v poslední době zaměřuje na kulturní dějiny správy v době osvícenství a formování sekulární veřejné morálky v první polovině 19. století. Jeho poslední knihou je monografie „Pozorovat, popsat, stvořit. Osvícenská policie a moderní stát 1770–1820“ (2019).
https://www.idu.cz/
https://www.teatrologie.cz/
Divadelní fakulta AMU si dovoluje pozvat všechny zájemce o ukrajinské divadlo. Dva přednáškové bloky z historie a současnosti ukrajinského divadla se uskuteční ve čtvrtek 2. června 2022 v Hallerově sále na DAMU.
Divadelní fakulta AMU zve na přednášky svých ukrajinských kolegů, přednášky se konají v ukrajinštině s konsekutivním překladem do češtiny a jsou rozděleny do dvou bloků:
10.00-11.30 h.
„Koryfejovo divadlo“: dědictví ukrajinského divadla 19. století a současné divadelní postupy…
Roman Lavrentij, odborný asistent Katedry divadelních studií a herectví Fakulty kultury a umění Národní univerzity Ivana Franka ve Lvově; Sofiia Rosa-Lavrentij, odborná asistentka Katedry divadelních studií a herectví Fakulty kultury a umění Národní univerzity Ivana Franka ve Lvově.
Jakou vizuální představu máme, když mluvíme o „klasickém ukrajinském divadle“? Není toto stereotypní vidění úspěchů národního divadla pouze v souřadnicích „lidového“, etnografického a „mravoučného“ umění – součástí jasně vymezeného koloniálního diskurzu?
Jak se odkaz „koryfejského divadla“ stal „kamenem úrazu“ a zároveň – „zdrojem síly“ pro další rozvoj ukrajinské kultury?
Jak důležitá je kontinuita ukrajinských divadelních tradic 19. století v moderním divadelním procesu Ukrajiny.
11.30-13.00 h.
Les Kurbas jako tvůrce ukrajinského avantgardního divadla
Yana Partola, docentka, děkanka Divadelní fakulty Charkovské národní univerzity umění I. P. Kotljarevského.
Prudká modernizace ukrajinského divadla v prvních desetiletích 20. století a role osobnosti ukrajinského režiséra-reformátora, pedagoga, organizátora divadelního procesu Lese Kurbase (1887-1937).
Kurbasův vzorec: „návrat přímo do Evropy a přímo k sobě samému, bez prostředníků a bez autoritativních vzorů“ – jako cesta k osvobození národního divadla z koloniální závislosti. Zkáza nezávislého umělce v totalitním systému SSSR.
Umělecký, praktický a teoretický odkaz Lese Kurbase a jeho role pro dnešní ukrajinské a světové divadlo.
14.00-15.30 h.
Loutkové divadlo současné Ukrajiny: myšlenky, vize, hledání
Olha Dorofejeva, docentka na katedře divadelních studií Charkovské národní univerzity umění I. P. Kotljarevského.
Loutkové divadlo na Ukrajině již více než deset let vykazuje silnou národní školu a otevřenost k experimentům. Jaké trendy se v této oblasti v posledních letech rozvinuly a kteří z tvůrců představují nejzajímavější fenomény tohoto procesu? Jakými změnami procházejí divadla během války a o jakých perspektivách sní?
15.30-17.00 h.
Formování, hlavní etapy a výzvy národní divadelní školy na Ukrajině v 19. – počátkem 20. století
Oleksandr Klekovkin, profesor, práce pro Ústav pro výzkum moderního umění Národní akademie umění na Ukrajině (Kyjev).
Hlavní etapy formování divadelní školy na Ukrajině (vědecké metody v divadelní vědě, metody výchovy herců a režisérů) – od zahraničních (polských, ruských) škol v XIX. století – až po národní divadelní školu a zvláštnosti jejího rozvoje ve XX. – počátku XXI. století.
ANTONÍN HEYTHUM
Vlasta Koubská, Radomíra Sedláková
Antonín Heythum (1901-1954) byl výjimečnou a výraznou osobností výtvarné kultury v meziválečném Československu a později v USA. Významně zasáhl do několika oborů (scénografie, architektura, nábytek, průmyslový design, pracoval jako vysokoškolský pedagog), avšak jeho tvorba byla dosud zpracována zlomkovitě, bez širšího kontextu, izolovaně a s omezením pouze na některé obory. Přípravě knihy předcházelo pečlivé zmapování jeho rozsáhlého mezioborového díla v archívech na českém i americkém území s cílem popsat a zhodnotit jeho přínos pro všechny zmíněné oblasti. Pečlivě je popsána rovněž jeho spolupráce s významnými umělci (Man Ray, Erwin Piscator, Max Ernst, Marcel Duchamp, Frederic Kann atd.) a jeho výstavní aktivity probíhající ve více než šedesáti místech Evropy a USA. Knižní monografie vychází v česko-anglické jazykové mutaci. Publikace obsahuje úplný soupis inscenací Antonína Heythuma, rejstřík a resumé. Text doprovází bohatý obrazový materiál z rodinné pozůstalosti, českých a amerických sbírek (plány, kresby, scénické a kostýmní návrhy, fotografie, rukopisy) a poznámkový aparát.
Nakladatel: Institut umění – Divadelní ústav
Jazyk: čeština, angličtina
ISBN: 978-80-7008-456-4
Rok vydání: 2022
Počet stran: 444
Publikace je dostupná na našem e-knihkupectví Prospero.
Kabinet pro studium českého divadla IDU a Regionální muzeum v Mikulově zvou na Letní teatrologické sympozium, které se uskuteční 29. – 30. 7. 2021. Sympozium se koná v rámci Divadelního festivalu Mikulov – Moravský Parnas Johanna Georga Gettnera.
Institut umění – Divadelní ústav mapuje v rámci své výzkumné činnosti další oblast českého profesionálního tance. Studie Taneční kariéra – kontexty a příklady autorů Jany Bohutínské, Jany Návratové a Romana Vaška se zaměřuje na samotné tanečnice a tanečníky, jejich kariéru a rozšiřuje obecně známá specifika taneční tvorby skrze jejich zkušenost.
Edici Český tanec v datech vydává IDU v rámci své vědeckovýzkumné činnosti od roku 2017. Vycházejí v ní odborné studie, které mapují oblast profesionálního tance a příbuzných uměleckých oborů a žánrů. Cílem edice je popisovat stav, strukturu a podmínky v tomto uměleckém segmentu, předkládat tvrdá data, ale také mapovat postoje jeho aktérek a aktérů.
Nová, v pořadí už devátá, publikace Taneční kariéra – kontexty a příklady, která nedávno edici rozšířila, se zaměřila na to hlavní – na samotné tanečnice a tanečníky. Studie obsahuje jedenáct rozsáhlých rozhovorů, a tedy jedenáct kariérních a životních příběhů umělkyň a umělců různých generací, zkušeností, uměleckých praxí a v některých případech i druhých kariér. „Rozhodli jsme se naslouchat tomu, co umělce a umělkyně přivedlo k tanci, co jim pomáhalo, či komplikovalo rozvíjet kariéru, jaké osobnosti je podpořily a byly jim vzorem, jak hledali motivaci v době krizí, jak se vyvíjel jejich vztah k prostředí, tvorbě, i svému hlavnímu nástroji – tělu. Zajímal nás i jejich osobní život, a to, jak jej kloubili či kloubí s tím uměleckým,“ uvádí jedna ze spoluautorek publikace Jana Bohutínská. Rozhovory jednoznačně potvrzují známou skutečnost, že taneční profese je extrémně náročná a věnovat se jí často znamená velkou osobní oběť. Jejich trénink začal zpravidla v útlém dětství, jejich dospělý život podmiňovaly pracovní příležitosti a možnosti, stejně jako se museli vyrovnávat s proměnami svého těla. Nad tématy, které z rozhovorů vyplývají, se zamýšlí v samostatném textu Kariéra a/nebo život. Esej o talentu, tanci a dilematech Jana Bohutínská.
Další kontextové materiály autorsky zpracovali vedoucí edice Český tanec v datech – Jana Návratová a Roman Vašek. Jana Návratová přináší přehled přístupů k řešení tématu ukotvení taneční kariéry v zahraničí, především na příkladech dobré praxe tzv. transition center, ale také taneční kariéru zasazuje do obecnějšího kontextu tzv. statusu umělce, a to ve studii Cesty k udržitelnosti taneční kariéry ve světovém kontextu. Roman Vašek ve studii Proměna podmínek pro formování taneční kariéry v ČR rámuje téma taneční kariéry domácím historickým exkurzem a popisuje hlavní proměny a trendy v českém profesionálním tanci od roku 1989.
Další dvě publikace edice vyjdou v letošním roce a budou se věnovat české streetové scéně a mapování výkonnostních a ekonomických ukazatelů v českém profesionálním tanci.
Vyhlašujeme Call for Proposals Mezinárodní divadelní konference JAMU pro rok 2022.
Letošní ročník konference se uskuteční 10.–12. listopadu 2022 a tématem je Touching Limits / Crossing Borders of Theatre. Navazujeme na loňský ročník s ambicí jej dále rozvíjet. V roce 2021 jsme věnovali pozornost novým obzorům, ke kterým se divadlo v teorii i praxi rozšiřuje. V roce 2022 cítíme potřebu zaměřit se na turbulentní přechodové zóny v oblasti scénického umění a na jeho okrajích. Jak takové zóny vnímáme – jsou to hranice, kterých musíme dosáhnout a kterých se dotknout, nebo hranice, které chceme překročit?
Uzávěrka přihlášek je 5. června 2022.
Kompletní Call for Proposals najdete na webových stránkách konference.
Teatrologická společnost ve spolupráci s Kabinetem pro studium českého divadla IDU, Katedrou divadelní vědy FF UK, Katedrou teorie a kritiky DAMU, Divadelním oddělením Národního muzea, Katedrou divadelních studií FF MU, Katedrou divadelních a filmových studií FF UP a časopisem Divadelní revue pořádá konferenci Perspektivy teatrologie 4.
24.–26. května 2023
v Praze
Cílem setkání je představit aktuální podoby výzkumu, výstupy projektů, publikace i témata rozpracovaná či zamýšlená. Konference nabízí prostor pro referáty libovolného zaměření: metodologické, teoretické či historiografické, dílčí prezentace i zprávy související s výzkumem divadla, kulturních performancí i umění blízkých. Přihlásit je možné:
– běžné konferenční příspěvky (20 minut)
– kratší prezentace (10 minut)
Přihlásit se mohou také kolektivy se vzájemně propojenými příspěvky.
V rámci konference proběhnou diskusní panely s pracovním tematickým vymezením (podrobněji níže):
– pedagogický (koordinují Daniela Jobertová – Martin Pšenička)
– muzejně-dokumentační (koordinuje Libor Vodička)
– teoreticko-metodologický (koordinují Otto Drexler – David Drozd – Berenika Zemanová)
Obsah bude blíže specifikován v programu konference.
Ohlášené vstupy do panelové diskuse jsou vítány.
Doprovodný program: Ve čtvrtek 25. května odpoledne proběhne členská schůze Teatrologické společnosti a budou vyhlášeny výsledky 12. ročníku soutěže o Cenu Václava Königsmarka. Při konferenci bude probíhat prodejní výstava odborné literatury.
Přihlášky včetně anotace konferenčních referátů (700–1000 znaků) odesílejte do 31. března 2023 prostřednictvím formuláře:
https://bit.ly/cfp_perspektivy4
Po tomto termínu zůstane otevřena jen možnost přihlášek bez konferenčního příspěvku.
Program konference bude zveřejněn na konci dubna 2023.
Místo konání: Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur ve staropražském domě U Halánků na Betlémském náměstí.
Účastnický poplatek 400 Kč pro přednášející i diváky je možné uhradit převodem na účet 2000249104/2010 (ve zprávě pro příjemce uveďte: PT2023 a své jméno a příjmení), nebo na místě. Možná je i jednodenní účast za poplatek 150 Kč.
Studenti mají zvýhodněný vstup 200 Kč na celou akci / 100 Kč na jeden den.
Poplatek zahrnuje:
– přístup na všechny konferenční sekce
– občerstvení v místě konání konference
– konferenční materiály
Daniela Jobertová, Petra Ježková, Martin Pšenička, Libor Vodička
Kontakt: perspektivy@teatrologie.cz
www.teatrologie.cz/perspektivy
Ke stažení
Call for papers CZ (pdf)
Call for papers EN (pdf)
Plakát A3 k tisku (pdf)
Logo konference (pdf)
Konferenční panelové debaty
Pedagogicko-vzdělávací panel. První ročník konference Perspektivy teatrologie v roce 2017 otevřel otázku struktury a obsahu vysokoškolského studia v oblasti teatrologie v České republice, a to i s ohledem na reformu zákona o vysokých školách z roku 2016 a taktéž proměňující se středoškolskou populaci, tedy primárně její znalostní vybavení v oblasti nejen divadelní kultury, ale také její očekávání ohledně budoucího pracovního uplatnění. Smyslem panelu je tak po šesti letech, během nichž mnohé studijní programy prošly reakreditačním procesem, provést inventuru současného stavu oboru v kontextu českých vysokých škol, představit proměny studijních programů všech tří úrovní (bakalářská, magisterská a doktorská), zmapovat posuny v profilaci pracovišť a ideálně též společně pojmenovat výzvy a rozvojové priority, kterým by se měla věnovat pozornost nejen z hlediska kultivace oboru jako takového, ale i z hlediska přesahu k jiným humanitním a společensko-vědním oborům. Panel proběhne formou moderované diskuse vycházející z předem stanovených témat, s oporou v rámcové analýze kvantitativních údajů ohledně realizace teatrologického vzdělávání na jednotlivých pracovištích.
Muzejně-dokumentační panel. V třetím desetiletí 21. století je v České republice asi desítka pracovišť zabývajících se základním i aplikovaným teatrologickým výzkumem, z nichž některé jsou prioritně zaměřeny na dokumentační a sbírkotvornou činnost. Smyslem panelu je nejen představit realizované projekty tradičních paměťových institucí, pojmenovat jejich aktuální stav či provozní problémy, probrat nové metodologické výzvy (např. sbírkotvorná činnost po performativním obratu), zmapovat proces digitalizace a potřeby databázového zpracování a dálkového zpřístupnění archivů a sbírek apod., ale také v posledních letech nově založených dokumentačních pracovišť a projektových bází, které se zabývají dokumentací divadla.
Teoreticko-metodologický panel. Cílem panelu je přezkoumat předpoklady a postupy, které utvářejí dějiny divadla, poukázat na tematické mezery, promýšlet konkrétní způsoby nejen interdisciplinární spolupráce, ale také vzájemné metodologické inspirace. Ptát se, jak se aktuální témata veřejného diskurzu mohou historizovat v teatrologickém výzkumu. Otevřít diskusi, zda nenastal čas pro novou syntézu, v níž by integrální pojetí divadelních dějin v českých zemích více reflektovalo perspektivu divadla jako společenské instituce, nacházelo měřítka globálních souvislostí a zohledňovalo performativitu ve smyslu antropologické konstanty. Přivítáme reflexi zkušeností ze spolupráce na větších výzkumných projektech usilujících vymanit psaní dějin z národnostně ohraničených rámců, ale také polemiku vůči stávajícím akcentům divadelně-historického výzkumu. Chceme využít příležitost teatrologického setkání k úvaze, co vše nás navzdory panující výzkumné roztříštěnosti i nadále spojuje. Nebudeme se detailně zaobírat úzce specifickými či regionálními tématy; půjde o pojmenování širšího kontextu a srovnání.
V pátek 10. června 2022 se v prostorách Západočeského muzea v Plzni uskuteční odborná konference nazvaná Tradice českého loutkářství. Konference je součástí programu letošního bienále Skupova Plzně 2022 a je zásadním bodem dvouletého výzkumu, který začal v roce 2021 z iniciativy Ústavu pro výzkum a studium divadla alternativního, loutkového a divadelní tvorby ve specifických skupinách na Divadelní fakultě AMU v Praze, Muzea loutkářských kultur v Chrudimi, časopisu Loutkář, a především Spolku pro podporu tradic loutkářství.
Na výzkumu se podílí více než dvě desítky oborových teoretiků a praktiků a je inspirován zápisem českého loutkářství na seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO (2016). Podmínkou toho, aby nebyl zapsaný kulturní jev ze seznamu vyškrtnut, je, že zůstává nadále živý a trvale se rozvíjí. Výzkum se proto snaží pojmenovat podoby a trendy vývoje – tedy prokazatelné živosti – celé šíře českého loutkářství, sféry profesionální i amatérské, ve vztahu k tradici.
Výstupy z konference se pak stanou základem pro odbornou recenzovanou publikaci vydanou na podzim 2022.
Program konference je plánován na 9:00-16:00 a uskuteční se v konferenčním sále ZČM v Plzni (Kopeckého sady 357/2, 301 00 Plzeň 3). Spolupořadateli konference jsou hostitelské Západočeské muzeum a Skupova Plzeň a akce se koná za finanční podpory MK ČR.
https://www.zcm.cz/pro-navstevniky-zcm/kalendar-akci/tradice-ceskeho-loutkarstvi-konference
Na konci prosince 2022 vyšla dvě čísla Divadelní revue: dvojka a trojka 2022 (již v distribuci).
Zde anotace obsahů:
Divadelní revue 2/2022, v druhém čísle 33. ročníku se dvě autorky z kabinetu pro studium českého divadla – každá z jiné perspektivy –věnují postavení žen v českém divadle druhé poloviny 19. století. Klára Škrobánková přibližuje uvedení marginální jednoaktovky Ze života Richarda Sheridana herečky, překladatelky a dramatičky Elišky Peškové. Analyzuje její inspirační zdroje a hranici mezi překladem, adaptací či „plagiátem“. Studie rozebírá i recepci scénického uvedení v Prozatímním divadle v roce 1866 a odhalení Peškové mužského pseudonymu. – Berenika Zemanová se v příspěvku „‚Obšourníci, všude ksindl!‘ aneb Jak ředitel Stavovského divadla Franz Thomé urazil dívčí čest herečky Thusneldy Remosani. Sonda divadelně-historicko-antropologická“ zabývá incidentem, ke kterému došlo v listopadu 1860 na divadelní zkoušce v pražském Stavovském divadle. Z denního tisku a policejního protokolu se pokouší analyzovat společenské aspekty tohoto konfliktu, zvláště postavení herců a hereček ve vztahu k divadelním ředitelům. – Rumunsko-francouzský teatrolog Georges Banu napsal – a Jitka Goriaux přeložila – vzpomínku na nedávno zesnulou legendu Petra Brooka a jeho vztah k zemím východní Evropy. – Potřetí se konalo letní teatrologické sympozium na mikulovském zámku a potřetí vám přinášíme výběr z tamních různorodých příspěvků: Petra Ježková píše o Mrštíkově posledním dramatu, Otto Drexler o rozhlasových přednáškách Josefa Trägera, Milena Lenderová o Zápiscích neznámého autora či autorky z 19. století, Helena Pinkerová o teatráliích v nostické knihovně, Ivona Solčániová o počátcích světelných divadelních efektů, Karolina Stehlíková o norské premiéře R. U. R. a Rostislav Švácha o nové architektuře vinařských objektů na Jižní Moravě. – Barbara Topolová a Kamila Černá připravily rozhovor s kritičkou, historičkou a editorkou Janou Patočkovou a Marek Lollok recenzuje publikaci Jiřího Knapíka o opavské variaci na Vest Pocket Revue.
Divadelní revue 3/2022, dvě studie třetího čísla 33. ročníku časopisu se zabývají českým divadlem druhé poloviny 20. století. – Olomoucký badatel Tomáš Bojda přináší vhled do dramaturgických a inscenačních tendencí původní české rozhlasové dramatické tvorby šedesátých let. Představuje ji jako vrstevnatý tvůrčí prostor, který absorboval řadu významných uměleckých a kulturních impulzů z dalších odvětví, rozvíjel je a specificky dotvářel. Zkoumá specifičnost rozhlasové hry šedesátých let, diferencovanost autorských a dramaturgických postupů. V analýzách dvou inscenací režiséra Jiřího Horčičky, Bylo to na váš účet (1964) a Výběrčí (1966), upozorňuje na typické rysy tehdejší české rozhlasové dramatiky a inscenační praxe. – Výzkumnice kabinetu pro studium českého divadla Věra Velemanová pokračuje ve svém seriálu mapujícím tvorbu scénografa Jana Duška. Věnuje se tu období po autorově absolvování DAMU, kdy začala jeho dlouholetá spolupráce s ostravským režisérem Pavlem Hradilem, resp. její první etapě v Divadle Petra Bezruče v letech 1969–1972, kde vznikly projekty, jako např. Doktor Faust, Tragický příběh dánského prince Hamleta, Dům doni Bernardy. – V čísle najdete překlad studie Cristiny Grazioli, profesorky italské Università degli studi di Padova, z roku 2020, o grotesknu v textu Alfreda Jarryho Silénové. – Otiskujeme příspěvky členů Týmu pro výzkum moderního českého divadla Ústavu pro českou literaturu, které zazněly na panelu Literární a divadelní věda – hranice, průniky a „sporná území“ na VI. konkresu kongresu literárněvědné bohemistiky 29. června 2022. – A rozhovor čísla připravila Barbara Topolová s dramaturgem, redaktorem a teatrologem Štěpánem Otčenáškem. Zprávu o stavu bádání a dokumentaci malovaných opon divadel českých zemích sepsal Milan Strotzer.
Více k obsahu na www.divadelnirevue.cz, kde lze též objednat předplatné na rok 2023 (tři čísla za 273 Kč).
Jednotlivé číslo (včetně přílohy) ke koupi za 111 Kč na těchto prodejních místech:
E-shop Prospero
Praha
Institut umění – Divadelní ústav, Celetná 17, Praha 1 (po objednání na Prosperu)
Knihkupectví Karolinum, Celetná 18, Praha 1
Knihkupectví Academia, Václavské nám. 34, Praha 1
Brno
Knihkupectví Academia, náměstí Svobody 13, Brno
facebook.com/divadelnirevue/
Teatrologická společnost a Kabinet pro studium českého divadla si vás dovolují pozvat na přednášku Ivony Solčániové: Divadlo 3D.
čtvrtek 23. června od 16:00 v IDU (Nekázanka 16)
Cesta za divadlom do jednej hodiny? Áno, dá sa to! A nemusíme letieť do Ríma, alebo sa nebodaj plaviť do Grécka. Stačí prísť na prednášku, kde vám na podklade trinástich artefaktov predstavíme niekoľko storočí vývoja divadelného priestoru. Vystúpime na skéné, pocestujeme na voze, vymeníme kulisy v barokovom divadle, stratíme sa v jame, zacvičíme si s Dalcrozom a skončíme na káve u Vlasty Chramostovej. Ale čo je najhlavnejšie…. BUDEME SA HRAŤ!
Mgr. Ing. Ivona Solčániová pôsobí ako doktorandka na Katedre divadelních stúdií Masarykovej univerzity v Brne, kde sa zaoberá výskumom divadelnej architektúry a scénických technológií.