Dějiny divadla jsou spojeny s LGBT+ osobnostmi autorů a divadelních tvůrců, jejichž dílo zůstalo zachováno do současnosti. Prvky homosexuality v divadle můžeme vystopovat v antice i v renesanci, stejně jako v japonském divadle kabuki či v modernější takarazuce. S nástupem realismu se stále více objevují hry, které v sobě nesou zakódovaný či zcela otevřeně sdělený prvek homosexuality, v etapě moderny se pak tématem zabývá stále více autorů a divadelních tvůrců, kteří přes úskalí doby začínají stále více proklamovat svoji queer identitu, případně veřejně podporují (LGBT+) komunitu. Studená válka sice zbrzdila nadějný vývoj, ale od Stonewall Riots (1969) dále se otvírá prostor pro rozsáhlou LGBT+ tvorbu i na scénách divadel nejen činoherních, ale i muzikálových. Trend k otevřenosti a akceptaci LGBT+ komunity expandoval v devadesátých letech natolik, že dnešní queer scéna je spojena s inovativními postupy soudobé divadelní i hudebně-dramatické tvorby. Přednáška přinese průřez historickými událostmi, představí některé významné osobnosti, zastaví se u dramatické tvorby a nahlédne do nejnovějšího vývoje queer performativity.
Přednášející: Mgr. Andrea Jochmanová, Ph.D.
Datum: 8. 2. 2023 v 18:00 hodin, trvání 90 minut, Divadelní fakulta JAMU, místnost č. 104
Druhá polovina roku byla pro autor(k)y a redaktor(k)y Theatralia 2/2022 velmi rušná. Ale po velkém úsilí je tu pro vás netradiční číslo věnované vztahu těla a archivu!
Číslo redigovali hostující editoři z Univerzity Palackého v Olomouci Martin Bernátek a Jitka Pavlišová. Sami editoři do čísla přispěli, Jitka Pavlišová rozhovorem s německou taneční a divadelní vědkyní Susanne Foellmer, Martin Bernátek recenzí knihy The Routledge Handbook of Reenactment Studies.
V čísle přetiskujeme studii Susanne Foellmer, která koresponduje s tématem čísla.
Kromě toho v čísle najdete tři anglicky psané studie v recenzované sekci Yorick věnované interpretaci (1) odkazu Güntera Bruse perspektivou Trauma Studies od Tomáše Kubarta, (2) “mrtvému tělu” Sarah Kane v archivu současné polské divadelní performance od Doroty Sosnowské a (3) tělesnosti a body shamingu v kontextu populární podcastové scény od Andrey Hanáčkové.
Mezi anglicky psanými příspěvky je recenze dvou filmů v Berlíně žijící srbské režisérky Marty Popivody (Yugoslavia, How Ideology Moved Our CollectiveBody; Landscape of Resistance) od Dáši Čiripové nebo recenze knihy Marcely A. Fuentes Performance Constellations od Lukáše Kubiny.
Přečíst si můžete zprávu o páté konferenci EASTAP, která se konala v květnu 2022 v Miláně, od Terezy Turzíkové.
Poněkud netradiční je i rubrika Archiv: obsahuje memoárový text divadelní režisérky, historičky a herecké pedagožky Jane Woollard, koncipovaný jako osobní reflexi pěvecké praxe její matky, a také zprávu Hanny Veselovské a Viktora Rubana o rekonstrukci pedagogických a tvůrčích metod Nijinské, kterou v roce 2021 provedla kyjevská skupina umělců a badatelů pod Rubanovým vedením.
Českojazyčnou část čísla zastupuje studie o rondokubismu v české meziválečné scénografii v díle Vlastislava Hofmanna, Ladislava Machoně, Václava Špály nebo Františka Kysely autora Vojtěcha Poláčka, doprovázená bohatými ilustracemi.
Třemi knižními recenzemi přispěli Jitka Ciampi Matulová (německá monografie o Emilu Pirchanovi), Ondřej Sládek (monografie Česká problémová dramatika šedesátých let 20. století) a Aleš Kolařík (antologie Neoficiální drama z komunistické totality).
Dva články se věnují novému českému překladu Hamleta Williama Shakespeara od Filipa Krajníka, autorkami jsou Šárka Havlíčková Kysová a Hana Pavlisová.
Theatralia 2/2022 můžete číst na adrese: https://www.phil.muni.cz/journals/index.php/theatralia/index. Výtisk můžete zakoupit prostřednictvím Muni Shopu nebo přímo na Katedře divadelních studií (Gorkého 57/7, 602 00 Brno, budova G).
Převzato z: https://www.facebook.com/profile.php?id=100064233571255
Na konci prosince 2022 vyšla dvě čísla Divadelní revue: dvojka a trojka 2022 (již v distribuci).
Zde anotace obsahů:
Divadelní revue 2/2022, v druhém čísle 33. ročníku se dvě autorky z kabinetu pro studium českého divadla – každá z jiné perspektivy –věnují postavení žen v českém divadle druhé poloviny 19. století. Klára Škrobánková přibližuje uvedení marginální jednoaktovky Ze života Richarda Sheridana herečky, překladatelky a dramatičky Elišky Peškové. Analyzuje její inspirační zdroje a hranici mezi překladem, adaptací či „plagiátem“. Studie rozebírá i recepci scénického uvedení v Prozatímním divadle v roce 1866 a odhalení Peškové mužského pseudonymu. – Berenika Zemanová se v příspěvku „‚Obšourníci, všude ksindl!‘ aneb Jak ředitel Stavovského divadla Franz Thomé urazil dívčí čest herečky Thusneldy Remosani. Sonda divadelně-historicko-antropologická“ zabývá incidentem, ke kterému došlo v listopadu 1860 na divadelní zkoušce v pražském Stavovském divadle. Z denního tisku a policejního protokolu se pokouší analyzovat společenské aspekty tohoto konfliktu, zvláště postavení herců a hereček ve vztahu k divadelním ředitelům. – Rumunsko-francouzský teatrolog Georges Banu napsal – a Jitka Goriaux přeložila – vzpomínku na nedávno zesnulou legendu Petra Brooka a jeho vztah k zemím východní Evropy. – Potřetí se konalo letní teatrologické sympozium na mikulovském zámku a potřetí vám přinášíme výběr z tamních různorodých příspěvků: Petra Ježková píše o Mrštíkově posledním dramatu, Otto Drexler o rozhlasových přednáškách Josefa Trägera, Milena Lenderová o Zápiscích neznámého autora či autorky z 19. století, Helena Pinkerová o teatráliích v nostické knihovně, Ivona Solčániová o počátcích světelných divadelních efektů, Karolina Stehlíková o norské premiéře R. U. R. a Rostislav Švácha o nové architektuře vinařských objektů na Jižní Moravě. – Barbara Topolová a Kamila Černá připravily rozhovor s kritičkou, historičkou a editorkou Janou Patočkovou a Marek Lollok recenzuje publikaci Jiřího Knapíka o opavské variaci na Vest Pocket Revue.
Divadelní revue 3/2022, dvě studie třetího čísla 33. ročníku časopisu se zabývají českým divadlem druhé poloviny 20. století. – Olomoucký badatel Tomáš Bojda přináší vhled do dramaturgických a inscenačních tendencí původní české rozhlasové dramatické tvorby šedesátých let. Představuje ji jako vrstevnatý tvůrčí prostor, který absorboval řadu významných uměleckých a kulturních impulzů z dalších odvětví, rozvíjel je a specificky dotvářel. Zkoumá specifičnost rozhlasové hry šedesátých let, diferencovanost autorských a dramaturgických postupů. V analýzách dvou inscenací režiséra Jiřího Horčičky, Bylo to na váš účet (1964) a Výběrčí (1966), upozorňuje na typické rysy tehdejší české rozhlasové dramatiky a inscenační praxe. – Výzkumnice kabinetu pro studium českého divadla Věra Velemanová pokračuje ve svém seriálu mapujícím tvorbu scénografa Jana Duška. Věnuje se tu období po autorově absolvování DAMU, kdy začala jeho dlouholetá spolupráce s ostravským režisérem Pavlem Hradilem, resp. její první etapě v Divadle Petra Bezruče v letech 1969–1972, kde vznikly projekty, jako např. Doktor Faust, Tragický příběh dánského prince Hamleta, Dům doni Bernardy. – V čísle najdete překlad studie Cristiny Grazioli, profesorky italské Università degli studi di Padova, z roku 2020, o grotesknu v textu Alfreda Jarryho Silénové. – Otiskujeme příspěvky členů Týmu pro výzkum moderního českého divadla Ústavu pro českou literaturu, které zazněly na panelu Literární a divadelní věda – hranice, průniky a „sporná území“ na VI. konkresu kongresu literárněvědné bohemistiky 29. června 2022. – A rozhovor čísla připravila Barbara Topolová s dramaturgem, redaktorem a teatrologem Štěpánem Otčenáškem. Zprávu o stavu bádání a dokumentaci malovaných opon divadel českých zemích sepsal Milan Strotzer.
Více k obsahu na www.divadelnirevue.cz, kde lze též objednat předplatné na rok 2023 (tři čísla za 273 Kč).
Jednotlivé číslo (včetně přílohy) ke koupi za 111 Kč na těchto prodejních místech:
E-shop Prospero
Praha
Institut umění – Divadelní ústav, Celetná 17, Praha 1 (po objednání na Prosperu)
Knihkupectví Karolinum, Celetná 18, Praha 1
Knihkupectví Academia, Václavské nám. 34, Praha 1
Brno
Knihkupectví Academia, náměstí Svobody 13, Brno
facebook.com/divadelnirevue/
Teatrologická společnost ve spolupráci s Kabinetem pro studium českého divadla IDU, Katedrou divadelní vědy FF UK, Katedrou teorie a kritiky DAMU, Divadelním oddělením Národního muzea, Katedrou divadelních studií FF MU, Katedrou divadelních a filmových studií FF UP a časopisem Divadelní revue pořádá konferenci Perspektivy teatrologie 4.
24.–26. května 2023
v Praze
Cílem setkání je představit aktuální podoby výzkumu, výstupy projektů, publikace i témata rozpracovaná či zamýšlená. Konference nabízí prostor pro referáty libovolného zaměření: metodologické, teoretické či historiografické, dílčí prezentace i zprávy související s výzkumem divadla, kulturních performancí i umění blízkých. Přihlásit je možné:
– běžné konferenční příspěvky (20 minut)
– kratší prezentace (10 minut)
Přihlásit se mohou také kolektivy se vzájemně propojenými příspěvky.
V rámci konference proběhnou diskusní panely s pracovním tematickým vymezením (podrobněji níže):
– pedagogický (koordinují Daniela Jobertová – Martin Pšenička)
– muzejně-dokumentační (koordinuje Libor Vodička)
– teoreticko-metodologický (koordinují Otto Drexler – David Drozd – Berenika Zemanová)
Obsah bude blíže specifikován v programu konference.
Ohlášené vstupy do panelové diskuse jsou vítány.
Doprovodný program: Ve čtvrtek 25. května odpoledne proběhne členská schůze Teatrologické společnosti a budou vyhlášeny výsledky 12. ročníku soutěže o Cenu Václava Königsmarka. Při konferenci bude probíhat prodejní výstava odborné literatury.
Přihlášky včetně anotace konferenčních referátů (700–1000 znaků) odesílejte do 31. března 2023 prostřednictvím formuláře:
https://bit.ly/cfp_perspektivy4
Po tomto termínu zůstane otevřena jen možnost přihlášek bez konferenčního příspěvku.
Program konference bude zveřejněn na konci dubna 2023.
Místo konání: Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur ve staropražském domě U Halánků na Betlémském náměstí.
Účastnický poplatek 400 Kč pro přednášející i diváky je možné uhradit převodem na účet 2000249104/2010 (ve zprávě pro příjemce uveďte: PT2023 a své jméno a příjmení), nebo na místě. Možná je i jednodenní účast za poplatek 150 Kč.
Studenti mají zvýhodněný vstup 200 Kč na celou akci / 100 Kč na jeden den.
Poplatek zahrnuje:
– přístup na všechny konferenční sekce
– občerstvení v místě konání konference
– konferenční materiály
Daniela Jobertová, Petra Ježková, Martin Pšenička, Libor Vodička
Kontakt: perspektivy@teatrologie.cz
www.teatrologie.cz/perspektivy
Ke stažení
Call for papers CZ (pdf)
Call for papers EN (pdf)
Plakát A3 k tisku (pdf)
Logo konference (pdf)
Konferenční panelové debaty
Pedagogicko-vzdělávací panel. První ročník konference Perspektivy teatrologie v roce 2017 otevřel otázku struktury a obsahu vysokoškolského studia v oblasti teatrologie v České republice, a to i s ohledem na reformu zákona o vysokých školách z roku 2016 a taktéž proměňující se středoškolskou populaci, tedy primárně její znalostní vybavení v oblasti nejen divadelní kultury, ale také její očekávání ohledně budoucího pracovního uplatnění. Smyslem panelu je tak po šesti letech, během nichž mnohé studijní programy prošly reakreditačním procesem, provést inventuru současného stavu oboru v kontextu českých vysokých škol, představit proměny studijních programů všech tří úrovní (bakalářská, magisterská a doktorská), zmapovat posuny v profilaci pracovišť a ideálně též společně pojmenovat výzvy a rozvojové priority, kterým by se měla věnovat pozornost nejen z hlediska kultivace oboru jako takového, ale i z hlediska přesahu k jiným humanitním a společensko-vědním oborům. Panel proběhne formou moderované diskuse vycházející z předem stanovených témat, s oporou v rámcové analýze kvantitativních údajů ohledně realizace teatrologického vzdělávání na jednotlivých pracovištích.
Muzejně-dokumentační panel. V třetím desetiletí 21. století je v České republice asi desítka pracovišť zabývajících se základním i aplikovaným teatrologickým výzkumem, z nichž některé jsou prioritně zaměřeny na dokumentační a sbírkotvornou činnost. Smyslem panelu je nejen představit realizované projekty tradičních paměťových institucí, pojmenovat jejich aktuální stav či provozní problémy, probrat nové metodologické výzvy (např. sbírkotvorná činnost po performativním obratu), zmapovat proces digitalizace a potřeby databázového zpracování a dálkového zpřístupnění archivů a sbírek apod., ale také v posledních letech nově založených dokumentačních pracovišť a projektových bází, které se zabývají dokumentací divadla.
Teoreticko-metodologický panel. Cílem panelu je přezkoumat předpoklady a postupy, které utvářejí dějiny divadla, poukázat na tematické mezery, promýšlet konkrétní způsoby nejen interdisciplinární spolupráce, ale také vzájemné metodologické inspirace. Ptát se, jak se aktuální témata veřejného diskurzu mohou historizovat v teatrologickém výzkumu. Otevřít diskusi, zda nenastal čas pro novou syntézu, v níž by integrální pojetí divadelních dějin v českých zemích více reflektovalo perspektivu divadla jako společenské instituce, nacházelo měřítka globálních souvislostí a zohledňovalo performativitu ve smyslu antropologické konstanty. Přivítáme reflexi zkušeností ze spolupráce na větších výzkumných projektech usilujících vymanit psaní dějin z národnostně ohraničených rámců, ale také polemiku vůči stávajícím akcentům divadelně-historického výzkumu. Chceme využít příležitost teatrologického setkání k úvaze, co vše nás navzdory panující výzkumné roztříštěnosti i nadále spojuje. Nebudeme se detailně zaobírat úzce specifickými či regionálními tématy; půjde o pojmenování širšího kontextu a srovnání.
Institut umění – Divadelní ústav mapuje v rámci své výzkumné činnosti další oblast českého profesionálního tance. Studie Taneční kariéra – kontexty a příklady autorů Jany Bohutínské, Jany Návratové a Romana Vaška se zaměřuje na samotné tanečnice a tanečníky, jejich kariéru a rozšiřuje obecně známá specifika taneční tvorby skrze jejich zkušenost.
Edici Český tanec v datech vydává IDU v rámci své vědeckovýzkumné činnosti od roku 2017. Vycházejí v ní odborné studie, které mapují oblast profesionálního tance a příbuzných uměleckých oborů a žánrů. Cílem edice je popisovat stav, strukturu a podmínky v tomto uměleckém segmentu, předkládat tvrdá data, ale také mapovat postoje jeho aktérek a aktérů.
Nová, v pořadí už devátá, publikace Taneční kariéra – kontexty a příklady, která nedávno edici rozšířila, se zaměřila na to hlavní – na samotné tanečnice a tanečníky. Studie obsahuje jedenáct rozsáhlých rozhovorů, a tedy jedenáct kariérních a životních příběhů umělkyň a umělců různých generací, zkušeností, uměleckých praxí a v některých případech i druhých kariér. „Rozhodli jsme se naslouchat tomu, co umělce a umělkyně přivedlo k tanci, co jim pomáhalo, či komplikovalo rozvíjet kariéru, jaké osobnosti je podpořily a byly jim vzorem, jak hledali motivaci v době krizí, jak se vyvíjel jejich vztah k prostředí, tvorbě, i svému hlavnímu nástroji – tělu. Zajímal nás i jejich osobní život, a to, jak jej kloubili či kloubí s tím uměleckým,“ uvádí jedna ze spoluautorek publikace Jana Bohutínská. Rozhovory jednoznačně potvrzují známou skutečnost, že taneční profese je extrémně náročná a věnovat se jí často znamená velkou osobní oběť. Jejich trénink začal zpravidla v útlém dětství, jejich dospělý život podmiňovaly pracovní příležitosti a možnosti, stejně jako se museli vyrovnávat s proměnami svého těla. Nad tématy, které z rozhovorů vyplývají, se zamýšlí v samostatném textu Kariéra a/nebo život. Esej o talentu, tanci a dilematech Jana Bohutínská.
Další kontextové materiály autorsky zpracovali vedoucí edice Český tanec v datech – Jana Návratová a Roman Vašek. Jana Návratová přináší přehled přístupů k řešení tématu ukotvení taneční kariéry v zahraničí, především na příkladech dobré praxe tzv. transition center, ale také taneční kariéru zasazuje do obecnějšího kontextu tzv. statusu umělce, a to ve studii Cesty k udržitelnosti taneční kariéry ve světovém kontextu. Roman Vašek ve studii Proměna podmínek pro formování taneční kariéry v ČR rámuje téma taneční kariéry domácím historickým exkurzem a popisuje hlavní proměny a trendy v českém profesionálním tanci od roku 1989.
Další dvě publikace edice vyjdou v letošním roce a budou se věnovat české streetové scéně a mapování výkonnostních a ekonomických ukazatelů v českém profesionálním tanci.
Teatrologická společnost, Kabinet pro studium českého divadla IDU a Katedra divadelních studií FF MU Brno si vás dovolují pozvat na přednášku Agáty Kravčíkové: Dělnické ochotnické divadlo na Ostravsku 1890 až 1938.
25. 1. 2023, 17:00 – 18:30
Přednáška proběhne v IDU, pobočka Nekázanka 16, a zároveň přes Zoom, odkaz zde:
https://1url.cz/@prednaska_kravcikova
Meeting ID: 875 7563 2092
Passcode: 392505
Přednáška posluchače zavede do Ostravy konce 19. a první třetiny 20. století. Neodmyslitelnou součástí tohoto průmyslového regionu byla dělnická populace, nacházející obživu v místních dolech, hutích a dalších továrních provozech. S rozvojem dělnického spolkového života, postupným krácením pracovní doby ale i díky kultivační práci místních elit se mezi ostravským dělnictvem začal šířit zájem o ochotnické divadlo. To sice vycházelo z měšťanského prostředí, obsahově však nejednou sloužilo k šíření socialistických ideologií a ztvárnění sociálního tématu. Dělnická divadelní praxe nesloužila pouze politické agitaci; mnohdy se v ní projevovaly zažité postupy vycházející ještě z tradic lidového divadla, do kterého promlouvaly novější trendy 19. a počátku 20. století, směřující k nacionalizaci, regionalizaci a komercionalizaci české kultury.
Mgr. Agáta Kravčíková, Ph.D. je absolventkou Filozofické fakulty Ostravské Univerzity. Zabývá se sociálními a kulturními dějinami dělnictva v regionu Ostravska a Karvinska s primárním zájmem o dělnické divadlo, oslavy 1. máje či hornické kolonie. Pracovala ve Státním okresním archivu Karviná a v současnosti je zaměstnankyní Vojenského historického archivu v Praze.
Teatrologická společnost
Kabinet pro studium českého divadla
Katedra divadelních studií MU
Teatrologická společnost, Kabinet pro studium českého divadla IDU a Katedra divadelních studií FF MU Brno si vás dovolují pozvat na přednášku: Miloš Mistrík Jaques-Dalcroze, Appia a jiní v Hellerau.
středa 14. prosince 2022 | 17.00 h | Praha IDU, Celetná 17, Praha 1, vstup volný nebo online
https://us02web.zoom.us/u/kdHcyXLP8g
Meeting ID: 815 0115 1803
Passcode: 176707
V prednáške sa budeme zaoberať výnimočným umeleckým projektom, ktorý sa podarilo uskutočniť v záhradnom meste Hellerau pri Drážďanoch od roku 1909 do 1914, keď ho prerušilo vypuknutie prvej svetovej vojny. Vďaka nemeckým podnikateľom a filantropom, Karlovi Schmidtovi a bratom Wolfovi a Haraldovi Dohrnovcom, sa tam, v novej stavbe Festspielhausu, zišli za vynikajúcich ekonomických podmienok učiteľ rytmiky, Émile Jaques-Dalcroze a scénograf a divadelný reformátor, Adolphe Appia, obidvaja Švajčiari, ďalej svetelný dizajnér a výtvarník, Rus Alexander von Salzmann, nemecký architekt Heinrich Tessenow, tanečníčky a choreografky z rôznych krajín Európy, Nina Gorter, Suzanne Perrottet, Annie Beck, Mary Wigman a ďalší.
V Hellerau uskutočnili umeleckú syntézu pohybovej rytmiky, hudby, choreografie, scénografie, drámy a herectva v jeho tanečnej, pantomimickej, aj činohernej podobe.nNiekoľkoročné obdobie tvorby tejto skupiny nadaných ľudí prinieslo neopakovateľné scénickéndiela, ktoré významne prispeli k formovaniu režijného umenia a k posunu divadelnej estetikynsmerom k moderne a avantgarde 20. storočia.
Prof. PhDr. Miloš Mistrík, DrSc., nar. 1953 v Bratislave, pracuje v SAV. Napísal knihy z dejín európskej réžie a herectva (Jacques Copeau, Adolphe Appia, Max Reinhardt, Émile Jaques-Dalcroze), ako aj zo slovenského divadla a drámy (Slovenské divadlo v 20. storočí, Slovenská absurdná dráma, Aj dráma je len človek… a viaceré iné). Prednášal na VŠMU v Bratislave, AKU v Banskej Bystrici, UCM v Trnave a Sorbonne Nouvelle v Paríži.
foto: Skúška Orfea a Eurydiky, Festspielhaus Hellerau 1913
Teatrologická společnost, Kabinet pro studium českého divadla IDU a Katedra divadelních studií FF MU Brno si vás dovolují pozvat na přednášku
Vlasta Koubská:
Antonín Heythum: avantgardní scénograf, výstavní architekt a průmyslový výtvarník
středa 30. listopadu 2022 | 17.00 h | Praha
IDU, Celetna 17 malý sál, Praha 1, vstup volný
nebo online https://1url.cz/lrTXf
Přednáška se zaměří na uměleckou práci jednoho z nejvýraznějších scénografů české meziválečné avantgardy, Antonína Heythuma, jehož poválečná činnost dosud nebyla známa. Na základě bádání v Archivu amerického umění (Smithsonian) ve Washingtonu bylo možné vytvořit si ucelený obraz o umělcově díle. Jeho scénická práce na našem i americkém území, projekty výstavního architekta v řadě míst Evropy, účast na mnohých uměleckých výstavách, návrhy nábytku a činnost v oblasti teorie výstavnictví a průmyslového designu na amerických universitách – všechny tyto Heythumovy aktivity jsou zachyceny v nové monografii, kterou vydal Institut umění – Divadelní ústav v dubnu tohoto roku. Přednáška je věnována novým informacím ze života Heythuma i shrnutí jeho významu pro všechny zmíněné obory s důrazem na scénografii.
Doc. PhDr. Vlasta Koubská přednáší dějiny a teorii scénografie na DAMU. Pracovala v Divadelním oddělení Národního muzea v Praze jako vedoucí a kurátorka výtvarné sbírky. Podílela se na řadě výstav, je autorkou článků a monografií o českých scénografech (František Tröster, František Zelenka, František Muzika, Jaroslav Malina, Zbyněk Kolář, Otakar Schindler, Jana Zbořilová, Karel Glogr aj.)
Ve dnech 11.-13. listopadu 2022 se na Divadelní fakultě AMU odehraje symposium věnované odkazu ruského herce, režiséra, divadelního reformátora a zakladatele slavné metody výchovy herectví Konstantina Sergejeviče Stanislavského.
Během symposia se na DAMU setkají divadelní vědci, výzkumníci, pedagogové i praktičtí divadelníci z různých koutů světa, aby ve svých příspěvcích a workshopech seznámili (nejen) s nejnovějšími poznatky výzkumu Stanislavského hereckého Systému. Program symposia nabídne také panelovou diskusi věnovanou absorpci vlivů Stanislavského na Ukrajině. Symposium je realizované ve spolupráci se Stanislavsky Research Centre Univerzity v Leedsu a platformou The S Word, která se podílí na organizaci prestižních konferencí po celém světě.
Organizací symposia The S Word: Stanislavsky’s Last Words DAMU navazuje na dvě předešlé konference, které jsou výsledky dlouhodobé výzkumné spolupráce zmíněných institucí. Tou první byla Merging Methodologies (2017) zaměřená na ranou praktickou i teoretickou tvorbu Stanislavského a druhá pak Bertolt Brecht: Protiklady jako metoda (2019), která nahlížela odkaz další významné divadelní osobnosti 20. století. Symposium The S Word: Stanislavsky’s Last Words cyklus konferencí symbolicky završuje. Zaměří se na problematiku přenosu Stanislavského závěrečného výzkumu v jeho uměleckém, společensko-politickém a široce historickém kontextu. Program symposia je složen z klasických konferenčních příspěvků i z praktických dílen a podobně jako předešlé dvě události prozkoumá jednu z nejzásadnějších osobností světového divadla prostřednictvím sdílení teoretického a praktického výzkumu.
Oficiální program symposia zahájí v pátek 11. listopadu prof. Jonathan Pitches, jeden z autorů knihy The Routledge Companion to Vsevolod Meyerhold, která přináší zcela aktuální pohled na režijní tvorbu V. Mejercholda, zasazuje jeho práci do kontextu vývoje evropského divadla, teorie herectví a herecké výchovy a do obecnějších úvah o společensko-politickém dopadu divadla. Po oficiálním uvedení knihy bude následovat i autogramiáda.
Na symposiu vystoupí řada významných zahraničních hostů se svými příspěvky či workshopy.
Mezi nimi například prof. Maria Shevtsova (Goldsmiths University of London), autorka knihy Re-Discovering Stanislavsky, a prof. Sharon Marie Carnicke (University of Southern California), mezi jejíž knihy patří třeba Stanislavsky in Focus. Jeden z hlavních workshopů na symposiu povede prof. Bella Merlinová (University of California Riverside) autorka knihy The Complete Stanislavsky Toolkit. Prof. Rhonda Blairová, autorka knihy The Actor, Image and Action (Southern Methodist University), uzavře program symposia přednáškou na téma divadlo a kognitivní vědy.
Speciální panelová session věnovaná ukrajinskému divadlu
DAMU a The Stanislavsky Research Centre, včetně jeho přidružených aktivit, chtějí vyjádřit jednoznačnou podporu ukrajinským uměleckým pracovníkům, umělcům, učitelům a výzkumníkům a těm ruským praktikům a akademikům, kteří statečně a otevřeně odsoudili kroky vlády Ruské federace při jejím nevyprovokovaném útoku na ukrajinský lid. Program symposia The S Word: Stanislavsky’s Last Words proto nabídne i speciální panelovou session zkoumající Stanislavského vliv na vývoj ukrajinského divadla.
https://stanislavskyslastwords.amu.cz/index.html
Další z Přednášek Teatrologické společnosti se uskuteční prezenčně v Brně na Katedře divadelních studií (místnost G01) od 17 hodin. Přednáška i následná diskuze bude probíhat v angličtině.
Unikátní příležitost seznámit se s divadelním provozem v arktické oblasti Laponska. Jak funguje kulturní instituce v nejsevernějších oblastech Evropy? Maria Sibińska je docentkou na Institutu skandinávských a finských studií Univerzity v Gdaňsku. Mezi její výzkumné zájmy patří severské divadlo a drama se zvláštním zaměřením na etnickou a menšinovou problematiku, nejednoznačnost identity a ústní tradice. Publikovala také knihy a články o norské literatuře, historii severského divadla (např. o divadelní tradici Ludviga Holberga) a laponské kultuře. Ve své přednášce nastíní historii divadla Beaivváš Sámi Našunálateáhter a představí sámské i nesámské inspirační zdroje, na kterých tato moderní instituce funguje.
středa 9. listopadu 2022 | 17.00 h | Brno
KDS, FF MU, Gorkého 57, Brno, vstup volný
ZOOM
https://cesnet.zoom.us/j/95549615862?pwd=MlY4cmp2WWs1bmhvSkNTNjQ2cmpKQT09
Meeting ID: 955 4961 5862
Passcode: 417362