Zemřel rozhlasový režisér Karel Weinlich
Karel Weinlich
6. 4. 1930 Jihlava – 6. 5. 2020 Praha
Rozhlasový režisér.
Nejprve vyrůstal u dědečka. Po jeho smrti žil krátce u matky, která se ale mezitím provdala za říšského Němce, kterému však vyženěný syn nerozuměl a jeho nacistickou výchovu odmítal. Přesto prošel hitlerjugend a po válce měl být odsunut. Raději ale domov a matku opustil a protloukal se životem dál sám. Vystřídal několik dělnických povolání včetně vrátného, a dostal se tak k profilu „dělnický kádr“, díky kterému dostal možnost studovat.
Na pražské konzervatoři studoval herectví, poté nastoupil na DAMU, kde ale brzy přešel na nově ustavený obor rozhlasové režie. Už během studií také začal spolupracovat s tehdejším Československým rozhlasem. Vyzkoušel sice také divadlo, ale k rozhlasu se záhy vrátil a zůstal mu věrný. Nastoupil do něj v roce 1952. Několik generací posluchačů přivedl k nedělní pohádce, která se stala tradicí.
Jeho režijní rukopis lze najít například pod pohádkami Hanse Christiana Andersena, na které se specializoval. Točil ale i klasické rozhlasové hry, muzikály a nebránil se ani moderním pohádkám, třeba o Třech hudebních prasátkách. Režijně se podílel i na pořadech pro mládež jako Meteor či Domino. Na kontě má na 700 inscenací rozhlasových pohádek a her. Velká část z nich dnes patří do tzv. Zlatého fondu Českého rozhlasu. V Československém a posléze Českém rozhlase pracoval až do odchodu do penze v roce 1996.
V listopadu 1989 se stal v tehdejším Československém rozhlasu mluvčím Občanského fóra a patřil mezi klíčové aktéry, kteří během sametové revoluce zbavovali rozhlas jeho komunistického vedení. Zasadil se například o to, aby bylo obnoveno záměrně přerušené vysílání masové demonstrace na Letné z 25. a 26. listopadu.
Za své dráhy získal mnoho přátel mezi herci a řadu ocenění Prix Bohemia Radio. Působil i ve spolku cyklistů. Znám byl také svým soukromým životem, neboť za svůj život uzavřel dvanáct manželství. Když to někdy vysvětloval, půjčoval si výrok Věry Kubánkové: Weinlich musel být pořád zamilovaný, bohužel vždy do jiné. A dodával, že to je jeho prokletí.
Působil i jako pedagog, své zkušenosti předal několika generacím rozhlasových tvůrců.
V roce 2015 vydal Radioservis jeho biografii Karel Weinlich – pokus o životopis, jejíž autorkou je Lucie Weissová.
O jeho smrti informovala jeho manželka.
Převzato z: https://www.divadelni-noviny.cz/zemrel-karel-weinlich, Pro i-DN z více zdrojů zpracoval hul
Foto převzato z: https://vltava.rozhlas.cz/